Červený krab v Karlových Varech

Karlovy Vary mají nový koncertní sál. Vznikl unikátní vestavbou do dvorany historického objektu neorenesančních Císařských lázní, jednoho ze symbolů karlovarského lázeňství. Návrh studia Petr Hájek Architekti vede citlivý, ale progresivní dialog s původní stavbou z roku 1895. Inovativní vestavba se doslova vznáší na šesti ocelových nohách. Vestavěná konstrukce se totiž důsledně vyhýbá jakémukoliv přímému kontaktu s historickou budovou i s původními litinovými sloupy při obvodových stěnách. Všechny soudobé zásahy jsou tak jasně zřetelné.

Barva vestavěné konstrukce je navíc signifikantně červená. Návrh tak připomíná červeného kraba, který mezi svými klepety svírá prostor pro hudbu. Červená barva je archetypální, reprezentuje vzrušení a emoce, stejně jako průmyslovou estetiku konce 19. století. Nový multifunkční sál bude využívat Karlovarský symfonický orchestr. Sloužit bude ale také filmovým a divadelním představením, plesům a dalším kulturním událostem. Sál ještě do konce roku doplní širokospektrální multimediální expozice představující dějiny lázeňství ve světovém i místním kontextu.

Když had potká zebru

Kulturní prostor před ZUŠ v Pečkách představuje synergické spojení architektury a umění. Kdysi neuspořádané prostranství bez jasně definovaného využití se proměnilo v architektonicko-umělecké dílo, které jen tak nepřehlédnete. Prostor zahrnuje nízkou tribunu ve tvaru L, portál a další 3D prvky, jež jsou barevně i materiálově sjednocené. Vzniká tak příjemné relaxační místo i prostor pro malé divadlo, kde mohou žáci a žákyně ZUŠ nacvičovat a předvádět představení pro rodiče a širokou veřejnost. Autorkou je architektka Alžběta Brůhová, spoluzakladatelka platformy Architektky. Společně s výtvarnou umělkyní Adélou Součkovou vytvořila také bezbariérovou mozaiku nazvanou Had potkává zebru. Architektura tak vytváří pomyslný rám pro unikátní obraz.

Červená pocta SIALu

Budovu Malého divadla F. X. Šaldy navrhl nejvýznamnější liberecký architekt – Karel Hubáček ze studia SIAL, mimo jiné i autor hotelu a televizního vysílače Ještěd či OD Ještěd. Samotný divadelní sál je po více než třiceti letech stále funkční a současný, vstupní prostory a divácké zázemí ale potřebovaly rekonstrukci. O tu se v roce 2022 postaralo liberecké studio mjölk architekti. Největší změnou je přesunutí hlavního vchodu a baru do dlouhé převýšené chodby, která se dříve nevyužívala, zpřístupnění galerie ve druhém nadzemním podlaží návštěvníkům přímo od baru a vznik nových otvorů mezi prostory klubu a foyer.

Prostor převýšené chodby s galerií pojali architekti jako bílé abstraktní plátno. Foyer se obléklo do červených stěn a černé podlahy, barvy přitom odkazují k vizuální identitě divadla. Nově vložené vstupní boxy vytváří zaoblenou niku s dominantní červenou lavicí. Opěradla pak odkazují k tvorbě studia SIAL. Čtvercovou místnost divadelního klubu lemuje závěs připomínající divadelní oponu. Stoly z březové překližky se dají skládat do atypických sestav. Jejich tvar zároveň kopíruje model dnes již neexistujícího OD Ještěd, což je další parafráze na dílo Karla Hubáčka. Divadelní klub je jednou velkou poctou jeho tvorbě.

Červená je nejlepší kuchař

Společnost Magna vyrábí karoserie a podvozky aut, vnější součásti, sedačky, elektronické součástky, zrcátka a mnohé další. Letos si dopřála celkovou rekonstrukci firemní jídelny v Nymburku. Autorem návrhu je studio COLLARCH, které stojí mimo jiné za kavárnou Kontejner složenou z recyklovaných lodních kontejnerů na Ortenově náměstí v Holešovicích.

Podniková jídelna se rozšířila na téměř trojnásobek své původní plochy. Interiér získal novou litou betonovou podlahu. Původní nosné betonové sloupy jsou očištěny od omítek a nátěrů, zůstal pouze surový materiál. Obvodové stěny sjednocuje světle šedý nátěr. Strop je černý. Nový vestavěný nábytek je výrazně červený. Barevná koncepce interiéru vychází z barev firemního loga společnosti Magna. Osvětlení interiéru lze nastavit do několika různých režimů, jídelna tak hravě může posloužit jako zázemí pro nejrůznější firemní akce. Celkovou industriální estetiku změkčují záclony v šedém odstínu. Interiér pak doplňují bílé jídelní stoly a židle.

Červený kostel má zelenou

Kdysi sklad knih, dnes otevřený kulturní prostor a informační centrum Vědecké knihovny. Červený kostel v Olomouci prošel kompletní rekonstrukcí podle návrhu architekta Miroslava Pospíšila z ateliéru-r. Ten je podepsán třeba pod rekonstrukci hradu Helfštýna, která je vítězem České ceny za architekturu 2021. Novogotický Červený kostel v Olomouci byl od roku 1959 uzavřen veřejnosti a sloužil jako depozitář knih vědecké knihovny. Olomoucký kraj jako vlastník této památkově chráněné budovy nakonec rozhodl vybudovat nový objekt pro uskladnění knižního fondu. Kostel se tak proměnil v komorní koncertní či divadelní sál, konat se zde mají také autorská čtení, přednášky či výstavy.

Objekt kostela se nacházel ve velmi špatném stavu. Bylo proto nutné zpevnit jeho základy, provést sanaci vlhkého zdiva, opravit poničené omítky nebo vyčistit a doplnit fasádní obklad. Obnovené jsou také podlahy či střecha, kterou doplnily ocelové prvky olomouckého sochaře Jana Dostála. Úplnou novinkou je nové provozní zázemí, které je řešeno jako novostavba spojující hlavní loď kostela a objekt ředitelství knihovny. Interiér vznikl ve spolupráci s designérkou Denisou Strmiskovou a Studiem KOSATKO, jež navrhlo i nové logo, grafickou identitu či orientační systém Vědecké knihovny Olomouc. Interiéru dominuje velká knihovna s knihami otočenými hřbetem dovnitř a světle růžový pult recepce s menší kavárnou.