Architekt, stavitel, konstruktér. Budova Federálního shromáždění, skleněné kostky Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Nová scéna Národního divadla i Ústav makromolekulární chemie. To vše je Karel Prager. Letos v srpnu oslavíme přesně 100 let od jeho narození. Stavby jednoho z nejvýraznějších českých architektů druhé poloviny 20. století dnes najdeme po celé republice. Vyrazte s námi na výlet po slavných i téměř neznámých realizacích tohoto vizionářského architekta.
Oslava hornické práce v Ostravě-Porubě
Karel Prager proslul novými technologiemi i čistými materiály, jako je beton, keramické tvarovky nebo sklo. V Ostravě to ale bylo jiné. Superblok v Ostravě-Porubě je tvořen domy uspořádanými do jednotného celku ve stylu socialistického realismu neboli sorely. Obytný soubor sestává z postranních vyšších domů a prostředního nižšího domu, kterým se vstupuje do atria. Fasády zdobí neorenesanční prvky, najdeme zde i sgrafita s figurálními motivy. Domy v nároží pak doplňují reliéfy krásně poplatné době, jako je Oslava hornické práce nebo Oslava hutnické práce od sochaře Jana Simoty. Mladý Karel Prager pracoval na obytném souboru v Ostravě–Porubě (1951–1955) společně s Janem Pilařem, Zdeňkem Stupkou a Václavem Hilským.
Obytný soubor v Ostravě-Porubě vystavěný v duchu sorely najdete na ulici s příznačným názvem: Budovatelská.
Autor: Roman PolášekJednoduché schéma ve Strakonicích
Skupina bytových domů ve Strakonicích (1954) také představuje výstavbu ve stylu socialistického realismu. Domy střední velikosti jsou založeny na obdélníkové parcele. Jsou strohé, ale dodnes velmi funkční. Fasády mají jednoduché schéma. Portály zdobí medailony. Římsa domu je v neorenesančním stylu. Na spojujících pěších cestách v areálu se pak nacházejí ozdobné dekorace v podobě váz a menších objektů.
Obytný soubor domů řady T15 ve Strakonicích vznikl ve stylu socialistického realismu.
Autor: Marie ZákosteleckáPanelový dům z cihel
Padesátá léta 20. století se nesla ve znamení typizace, prefabrikace a standardizace. Pragerovi byly tyto termíny vlastní, sám se zúčastnil studijního úkolu Svazu architektů o nalezení nových možností montovaných konstrukcí. Porotu Svazu tehdy návrhy neoslovily, jeho práce ale zaujala profesora Karla Janů, který si následně Pragera vybral jako spolupracovníka pro svůj experimentální bytový dům v Otrokovicích (1955). Stavba se tak stala jakýmsi předvojem prefabrikace. Experimentální dům je postavený z panelů, které jsou zděné klasickými cihlami. Pod stále ještě historizující fasádou jsou uloženy předem vyrobené cihlové bloky, které byly osazené až na místě. Pro některé fasádní prvky, jako jsou okna a dveře, byly rovněž použity prefabrikáty. Architekti tímto způsobem chtěli docílit efektivního přístupu v době bytové krize. Do domu lze vstoupit čtyřmi zdobenými vstupy s reliéfy, jež lemují čtyři řady kanelovaných sloupů vedoucích po celé výšce domu. Je také potřeba dodat, že dům vyrostl hned za společenským domem, měl tedy významné místo v tehdejším urbanismu dané lokality.
Experimentální dům v Otrokovicích je založený na typovém podkladu T16.
Autor: Vít MarekOranžová místo keramického obkladu
Kulturní dům ve Veselí nad Lužnicí (1975–1980) vznikl v době, kdy Karel Prager nemohl svá díla oficiálně publikovat. Pod plány domu tak byli podepsáni jeho spolupracovníci Jan Louda a Zbyněk Stýblo v rámci Architektonické služby Českého fondu výtvarných umění. Hodnotu kulturního domu však definitivně zničila divoká rekonstrukce v roce 2011. Právě tehdy původní keramické obklady nahradila nová oranžová fasáda.
Pragerovu architekturu kulturního domu ve Veselí nad Lužnici devalvovala rekonstrukce z roku 2011, kdy došlo k odstranění původních uměleckých děl a zateplení fasády.
Zdroj: Facebookový profil Kulturního domu Veselí nad LužnicíKulturní dům s betonovými křídly
V období zapovězení, kdy Karel Prager nemohl oficiálně tvořit, vznikl ještě jeden kulturní dům podobného měřítka, a to v Březnici (1985). Kulturní dům je situován v historickém jádru malého města. Na rozdíl od stavby ve Veselí nad Lužnicí si stále zachoval svůj původní charakter. Stavba je založena na obdélníkovém půdorysu z jednoduché hmoty a ocelového skeletu. Nenápadné průčelí doplňují betonové vystupující hmoty a přistavěný prosklený vstup. Použité konstrukční materiály promyšleně prostupují z exteriéru do interiéru. Najdeme zde plastiky ženských postav od sochaře Olbrama Zoubka, stěny obložené textilními tapetami, posuvné dřevěné dveře, původní mobiliář i parketové podlahy.
Na realizaci kulturního domu v Březnici spolupracoval Karel Prager opět s Janem Loudou a Zbyškem Stýblem.
Autor: Martin PochPrager v poklusu
Líbil se vám výlet po Pragerových stavbách? Užít si ho můžete i v Praze. Už 26. srpna odstartuje Centrum architektury a městského plánování (CAMP) běžecký závod ARCHIRUN. Kotelna, co vypadá jako pyramida, smíchovský bunkr na peníze, fasáda ze skleněných televizí nebo levitující dům. Podíváte se na místa, která nejsou běžně přístupná, a seznámíte se s dalšími nadšenci, co se rádi prohání městem s pohledem upřeným na budovy kolem sebe. Běžte, klusejte, jděte. Archirun je pro všechny, ať už běháte desítku za hodinu nebo se vám zvedá tepovka třeba jen svižnější chůzí do schodů. Trasa má sedm kilometrů a zvládne ji každý.
Objev konstrukce!
Po stopách architekta se letos vydá také festival Den architektury, který se koná od 29. září do 5. října na mnoha místech Česka i Slovenska. Třináctý ročník má téma Objev konstrukce!, program se tak zaměří na výjimečná konstrukční řešení. Festivalový program je zdarma, každoročně otevírá běžně nepřístupné budovy, nabízí architektonické procházky, cyklovyjížďky, přednášky i celou řadu dalších akcí. Současně se Dnem architektury probíhá také festival Film a architektura, který představí lokální i zahraniční filmy věnující se architektuře a urbanismu.
Text vznikl ve spolupráci s festivalem Den architektury.
související
