Poslední stavební razítko

Celorepubliková soutěž Stavba roku je největší soutěžní přehlídkou architektury a stavitelství u nás. Hlavním organizátorem soutěže je Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství (ABF), která je zároveň jejím vypisovatelem, a to spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve stavebnictví a Svazem podnikatelů ve stavebnictví ČR. Historie soutěže sahá do roku 1992. Tehdy se nadace stala právním nástupcem Československého střediska výstavby a architektury a navázala na jeho více než třicetiletou tradici. V letošním 29. ročníku hodnotila porota – složená ze zástupců pořadatelů pod vedením architekta Jana Vrany – 90 přihlášených děl, které se vydala během 13 dní navštívit. Hlavní titul Stavba roku 2021 si letos odnesla desítka děl, mezi nimiž byly hned čtyři z Prahy – citlivá rehabilitace Paláce elektrických podniků v Bubenské 1 od TaK Architects, obnova budovy Hybernská 1, stavba kostela Krista Spasitele s komunitním centrem na Barrandově a rekonstrukce kanalizačního sběrače v Libni. Ano, ocenění mnohdy přehlížených inženýrských, dopravních a průmyslových staveb odlišuje Stavbu roku od všech dalších tuzemských přehlídek velebících estetiku architektonického návrhu. Hlavní soutěž je doplněna také 25 zvláštními cenami, dvěma cenami veřejnosti a jedním titulem pro stavbu v zahraničí. Jednou ze specifických kategorií je pak Cena primátora hlavního města Prahy, kterou byla v letošní roce oceněná stavba moderní Trojské lávky spojující Císařský ostrov s Trojou. Vítězové si domů odnesli symbolické křišťálové ocenění mající podobu razítka v designu Ronyho Plesla, které vyrobila sklárna Rückl. To představuje pomyslné poslední nutné razítko v procesu realizace stavby.

Modrá a červená kostka

Organizace Obec architektů vyhlásila letos už 28. ročník soutěže Grand Prix Architektů – Národní cenu za architekturu. O cenu, kterou v roce 1993 založila architektka Alena Šrámková, se tentokrát ucházelo 231 projektů, z nichž porota vybrala do finále 55. Na rozdíl od České ceny za architekturu pracuje Grand Prix hned s několika specifickými kategoriemi, jako jsou Novostavba, Rekonstrukce, Rodinný dům, Architektonický design, Interiér, Urbanismus, a dokonce Krajinářská architektura. Právě ta bývá v těchto základních soutěžích poněkud opomíjena. Hlavní cenu v podobě ikonické velké modré kostky letos uděluje porota ve složení Michiel Hofman, Anne Francoise Jumeau, Štefan Moravčík, krajinářská architektka Ana Kučan a jeden z architektů dánského studia BIG Jan Magasanik. Loni si ocenění odnesl Atelier bod architekti za úchvatnou městskou halu v Modřicích. Rada Obce architektů pak udílí také Cenu za životní dílo, symbolizovanou velkou červenou kostkou. Podobně jako u Stavby roku se zde mohou zapojit fanoušci architektury, kteří hlasují o nejoblíbenější stavbě. Od roku 2018 je součástí programu také Grand Prix Festival, na kterém se prezentují všechny projekty, které se dostaly až do finále. Podívat se na něj můžete pohodlně online. Slavnostní vyhlášení Grand Prix Architektů proběhne 9. listopadu v Betlémské kapli.

Nejlepší architektura posledních pěti let

Jedním z nejmladších zástupců soutěžních klání je Česká cena za architekturu, založená roku 2016. Jejím vyhlašovatelem je Česká komora architektů a přihlásit se mohou architekti s realizacemi na území České republiky dokončenými v posledních pěti letech. Díla se nehodnotí v rámci jednotlivých kategorií, ale uděluje se zkrátka jedna hlavní cena. Tu v minulosti získalo sídlo společnosti Lasvit od ov architekti (2020), Mateřská škola Nová Ruda od studia PETR STOLÍN ARCHITEKT (2019), minimalistická administrativní budova ve Strančicích od Davida Krause (2018), Archeopark Pavlov od architektonické kanceláře Radko Květ (2017) nebo dnes již legendární ZEN-houses opět od PETR STOLÍN ARCHITEKT (2016).

Sedmičlenná zahraniční porota letos vybrala z původních 170 přihlášených staveb do finále třicet nejzajímavějších. Mezi nominovanými projekty se objevila rekonstrukce hradu Helfštýn od studia atelier-r, Dům v ruině od ORA, povedená revitalizace Kostnického náměstí na Žižkově od Hany Špalkové a Radmily Fingerové, oblíbená vyhlídka Špička od Mjölk architekti, ústřední autobusové nádraží Zvonařka od CHYBIK+KRISTOF ARCHITECTS, brněnský Kostel blahoslavené Restituty od Marka Jana Štěpána, do kterého jsme už vyrazili v rámci rubriky Cesta z města, působivá Věčná loviště od Petra Hájka nebo naše stará známá městská hala Modřice od bod architekti. Slavnostní vyhlášení 6. ročníku České ceny za architekturu proběhne 8. listopadu.

Na chvíli se ale ještě vrátíme k mezinárodní porotě, jejíž složení letos sklidilo kritiku zdaleka nejen v profesní skupině Architektky. Jejími členy jsou totiž architekt Bart Brands (Nizozemsko), architekt a akademik Eduardo Cadaval (Španělsko, Mexiko), architekt a pedagog Irakli Eristavi (Slovensko), architekt a děkan fakulty architektury a územního plánování na haifském technologickém institutu Technion Yasha Grobman (Izrael), architekt, urbanista a akademik Antonio Longo (Itálie), architekt Balász Marián (Maďarsko) a krajinářský architekt Peter Veenstra (Nizozemsko). Ano, vidíte správně, zastoupena není ani jediná žena. Osmičlenné Grémium České ceny za architekturu má ostatně složení podobně (ne)vyvážené. Pod vedením Jana Kasla zde zasedají David Hlouch, Pavel Hnilička, Patrik Hoffman, Radek Kolařík, Ivan Plicka, Jaroslav Šafer, a nakonec krajinářská architektka Klára Salzmann, pomyslná jehla v kupce sena. 

Nejlepší architekt roku

Mnohokrát zmiňovaný Petr Stolín se stal vítězem také dalšího prestižního ocenění – Architekt roku. Vypisovatelem soutěže je pořadatel stavebního veletrhu FOR ARCH – ABF, a.s., o kterém již byla řeč již v souvislosti se soutěží Stavba roku. Architekt roku není oceněním za celoživotní dílo, ale oslavou profesních úspěchů za posledních pět let. V porotě vždy usedají vítězové předchozích ročníků. Letos tak vedle Zdeňka Fránka, který cenu získal v roce 2020, rozhodovali Stanislav Fiala, Petr Hájek, Marcela Steinbachová a umělkyně Kateřina Šedá. Petr Stolín vede společně s Alenou Mičekovou ateliér konceptuálního analogového modelování na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, sám pak také Katedru architektury. Jejich průlomové realizace experimentálních domů ZEN-houses v Liberci a nekonvenční mateřská školka ve Vratislavicích nad Nisou byly vedle celé řady již zmíněných českých cen nominovány také na Mies van der Rohe Award.

Když se obci daří

Od roku 2016 je nově udělována také cena ve zvláštní kategorii Architekt obci. Vypisovatelé soutěže jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí ČR, Česká komora architektů, Asociace pro urbanismus a územní plánování, časopis Moderní obec a společnost ABF, a.s. Odborná porota ve složení Radka Vladyková za Svaz měst a obcí ČR, Petr Velička za Českou komoru architektů, Josef Morkus za Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Petr Durdík za Asociaci pro urbanismus a územní plánování ČR, Jaromír Kročák jako držitel ocenění Architekt obci 2020 a Ivan Ryšavý z časopisu Moderní obec letos vybrala architekta Aleše Buriana (Burian-Křivinka Architects) za dlouholetou práci pro město Havlíčkův Brod, zejména proměnu jeho veřejného prostoru. Dalšími finalisty letošního ročníku byli Miroslav Vodák za neúnavnou práci pro České Budějovice, David Matásko za svou činnost v Kolíně a Ivan Wahla a Tomáš Rusín za aktivity v proměňující se Orlové. 

Soutěž se snaží oceňovat funkční tandem architekt – vedení obce, který dokáže často i malé město nebo vesnici rozvinout nečekaným směrem. V minulosti ocenění získala třeba nejznámější česká městská architektka Zdeňka Vydrová, která po roce 1989 postupně postavila na nohy město Litomyšl, Iva Seitzová za práci pro Ostravu – Mariánské hory a Hulváky nebo Milan Kosař za přínos pro Vysoké Mýto, Poděbrady či Ústí nad Orlicí. Mezi nominovanými se objevili také Atelier M1 architekti za jejich práci pro Líbeznice, Kamil Mrva ve spolupráci se starostou Trojanovic Jiřím Novotným nebo Henkai architekti za aktivity na Prostřední Bečvě.

Ze života studentů

Studentský Spolek posluchačů architektury při Fakultě architektury ČVUT pořádá již 28. rokem soutěž Olověný Dušan. Letos proběhla online a její téma znělo ryze optimisticky – Bez hranic. Vůbec poprvé také přivítala zahraniční porotce. Vítězné projekty se zaměřily na dialog mezi duchovní a zemědělskou krajinou, výrobu recyklovaných bot ze starého kusu lana nebo návrh objektů tvořených technologií 3D tisku betonu. Vítězem v kategorii architektura se stal ateliér Salzmann / Bečvářová a Jan Trpkoš. Sošku Olověného Dušana za kategorii design si odnesl ateliér Fišer / Nezpěváková a Tadeáš Cienciala. Cílem soutěže je zprostředkovat kritický pohled na fakultní výuku. Soutěže se automaticky účastní každý student Fakulty architektury ČVUT, který odevzdá semestrální ateliérový projekt. Slavnostní vyhlášení letos proběhlo v CAMPu.

Ještěd F Kleci je studentská soutěž pořádaná koncem každého semestru na půdě Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Letos v červnu proběhl už 26. ročník. Každý semestr má pětičlenná porota za úkol z oborů Architektura a urbanismus a Design prostředí vybrat ten jeden jediný nejlepší projekt a čtyři nominované. Organizátorem akce, která probíhá jako malý festival s přednáškami, koncerty, workshopy a afterparty, jsou Studenti FUA TUL a spolek AUF. Vítězem letošního ročníku se stal Tomáš Volejník.

Svou cenu mají i brněnští studenti architektury. Cena Bohuslava Fuchse se udílí dvakrát ročně nezávislou porotou. Porota se skládá ze tří uznávaných osobností architektonické scény nebo příbuzných oborů, nepůsobících na FA VUT, a tří studentů – držitelů této ceny z uplynulého semestru. Pořadatelem je Studentská obec Fakulty architektury (SOFA) a letos proběhl už 21. ročník. V roce 2019 spojily síly všechny tři školy a uspořádaly v CAMPu a v Moravské galerii společnou výstavu Olověný Fuchs f Kleci, která propojila jejich studentské soutěže.

Náš seznam by ale mohl pokračovat dále. Výše zmíněným soutěžím je věnována zřejmě největší pozornost médií i veřejnosti. Existuje však také zásadní ocenění Adapterra Awards hledající nejlepší příklady na změnu klimatu a pořádané environmentální Nadací Partnerství, Pocta České komory architektů, Státní cena za přínos v oblasti architektury udělovaná Ministerstvem kultury ČR nebo nejrůznější regionální ocenění jako Cena Rudolfa Eitelbergera za zdařilou realizaci v oblasti architektury, urbanismu a péče o památky v Olomouci a Olomouckém kraji, pořádaná spolkem Za krásnou Olomouc, případně Cena J. M. Olbricha vedená spolkem Za Opavu. A pokud vás zajímají ceny mezinárodní, podívejte se na článek, ve kterém jsme se o nich rozepsali už minule.