Pragerovy kostky čeká nová kapitola. Soubor významných modernistických budov v sousedství kláštera Na Slovanech projde citlivou rekonstrukcí v duchu původní autorské vize Karla Pragera a Jiřího Kadeřábka, na jejímž rozpracování v posledních letech spolupracovali architekti ze studia IXA. Smlouvu dnes podepsali zástupci společností PORR a Metrostav DIZ a ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, který v areálu sídlí.
Rekonstrukce navazuje na architektonickou vizi Karla Pragera a jeho týmu, kterou adaptuje pro potřeby 21. století. Autenticitu celého procesu garantuje expertní skupina odborníků z ČVUT, která vychází ze závěrů expertízy vypracované profesorem Miloslavem Pavlíkem, členem původního autorského kolektivu. Ta se věnuje především technickým aspektům návrhu – konstrukčním, bezpečnostním i provozním. Architekti ze studia IXA zpracovali celkovou prostorovou koncepci a interiér rozvíjející původní principy Pragerova návrhu. Krajinářský ateliér Land05 pak promění přilehlý areál v soudobý veřejný prostor s ambicí být plnohodnotnou součástí městského parku.
„Rekonstrukce nám dává příležitost naplnit původní význam této výjimečné stavby. Nejde jen o modernizaci kanceláří – vracíme budově funkce, které byly součástí původní koncepce Karla Pragera, ale nikdy se plnohodnotně nezrealizovaly.“
Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha
Jedná se o první rozsáhlejší opravu budovy od jejího dokončení v roce 1973. Stav objektu dnes neodpovídá současným nárokům na energetickou efektivitu, požární bezpečnost, hygienické standardy ani technické vybavení – částečně i kvůli netěsnostem fasády a střech. Rekonstrukce proto zahrnuje úpravy nosné konstrukce, bez nichž by nebylo možné tyto systémové problémy řešit. Součástí je také nové prostorové uspořádání, kompletní obnova pláště budovy a modernizace technologií.
„Příprava rekonstrukce Pragerových kostek byla velká výzva především při hledání politické a společenské shody, ale také pro finanční a technickou náročnost projektu. Areál budov je architektonicky velmi cenný, ve své době se jednalo o experimentální závěsnou konstrukci, a bude proto poměrně náročné budovy přizpůsobit současným energetickým nárokům. Výsledek však bude stát za to, mimo jiné i proto, že se celý areál včetně střechy více zpřístupní veřejnosti.“
Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní plánování
Návštěvníci možná nejvíce ocení zpřístupnění části střešní terasy nad CAMPem, kde vznikne veřejný prostor a terasa bistra. Rekonstrukce zachová a restauruje původní kvalitní prvky, jako jsou keramické obklady, kamenné povrchy či masivní dřevěné obklady. Nové architektonické zásahy jsou navrženy jako zřetelně současné, aby bylo na první pohled jasné, co je původní a co nové.
Nedílnou součástí projektu je také ekologické hospodaření s dešťovou vodou a snížení energetické náročnosti budovy, podpořené dotací z Modernizačního fondu ve výši přes 320 milionů Kč. Celkově by se cena rekonstrukce měla blížit 1,4 miliardy Kč. Většinu prostředků poskytne Magistrát hlavního města Prahy.
Komplex charakterizují tři kvádry vznášející se nad prostorem bývalé opatské reprezentativní zahrady kláštera Na Slovanech. Původně byl navržený pro Sdružení projektových ateliérů a měl podle architekta Karla Pragera (autora mj. budovy Federálního shromáždění, jinak dnešní nové budovy Národního muzea, nebo Nové scény ND) sloužit jako sídlo několika ateliérů, které vedli nejuznávanější čeští architekti a architektky druhé poloviny 20. století, jako byli manželé Machoninovi (Kotva, DBK) nebo Karel Filsak (Hotel Intercontinental, dnes Fairmont Golden Prague).
Zdroj: Archiv IPR Praha
Karel Prager pracoval s konceptem vertikálního města. Tři levitující pavilony se skleněnou fasádou z boletických panelů jsou postavené na ocelové konstrukci podnože s komunikačními jádry, které pomáhají roznést váhu vykonzolovaných částí s kancelářemi nad ní. Obdobně jako u projektu Ústavu makromolekulární chemie na Petřinách zde Prager využíval stavebnicový systém, který si jeho ateliér GAMA nechal později patentovat. I díky němu se pro objekt vžilo označení „Pragerovy kostky“.
Zdroj: Archiv IPR Praha
V roce 1973 byla stavba ve Vyšehradské ulici dokončená. Popularita Karla Pragera ale s politickými změnami značně poklesla, a tak se místo původně navržených pěti staveb, tedy čtyř pavilonů a nárožní budovy na rohu ulic Na Moráni a Vyšehradská, postavily nakonec pouze tři stávající objekty.
Zdroj: Archiv IPR Praha
Dodnes tu sídlí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha). Budovy tak plní od prvního dne stále stejný účel – plánuje se v nich budoucnost Prahy.
Zdroj: Archiv IPR Praha
Názvy plánovací instituce se ale v průběhu let měnily. Poslední změna nastala v roce 2013, když se Útvar rozvoje hl. m. Prahy přejmenoval na Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Více si o historii můžete přečíst třeba v knize Plánování Prahy, kterou vydalo Nakladatelství IPR Praha.
Zdroj: Archiv IPR Praha
Napadlo vás někdy, jak vypadal CAMP před CAMPem? Docela obyčejně a úřednicky.
Zdroj: Archiv CAMP
Teď se ale dočká rozšíření. Po rekonstrukci jeho návštěvníci budou moci využívat prostory celého přízemí budovy. Veřejnosti budou nově sloužit celé prostory podnoží kostek, kde bude nejen dále fungovat CAMP, ale vznikne tu i zázemí pro vzdělávací programy nebo dětská skupina.
Autor: ZAN studio | Zdroj: IPR Praha
související
