Barevná bomba na Vltavské

Úplnou novinkou je proměna podchodů pod Hlávkovým mostem. Poté, co se přes magistrálu podařilo vybudovat přechody, nevábné podzemí už nevyužíval skoro nikdo. Tohle místo čeká v budoucnu velký stavební rozvoj, přibyde nová filharmonie a dojde i na úpravu silnic. Hledalo se proto relativně levné řešení, jak na čas území smysluplně využít.

V soutěži zvítězil Bajkazyl s nápadem udělat tu volně přístupné městské sportoviště. Architekti z U/U Studia navrhli skatepark, kde si ale zahrajete třeba i basketbal. Díky instalaci nových světel prokoukly i ty nejtemnější kouty. Autoři pracovali hlavně s výraznými barevnými plochami. Červená, oranžová a růžová vás možná přenese do Kodaně. Realizaci totiž mnozí přirovnávají ke známému parku Superkilen od studia BIG, který pomohl rozvoji problémové čtvrti.

Do čapadla na koktejl i utopence

Báli byste se v podchodu, kde vám usměvavý barman připraví koktejl? Na konci června se obyvatelům otevřelo čapadlo spojující břeh Vltavy u Smetanova nábřeží s Divadelní ulicí. Čapadla jsou tunely ve vyvýšené nábřežní zdi, kterými se dříve dopravovalo zboží z lodí do města. Běžný smrtelník se do těchto průchodů dlouho nedostal. Samotný břeh zase okupovaly různé turistické atrakce jako vyhlídkové čluny nebo zorbing, přístupné pouze po schůdkách. „Pražanům vracíme další kus veřejného prostoru v srdci města, kterému se dříve vyhýbali. Jsem moc ráda, že otevřením čapadla zpřístupníme prostor také lidem na vozíku nebo rodičům s kočárky, aby si i oni mohli užít říční atmosféru s výhledem na Pražský hrad,“ říká radní pro kulturu Hana Třeštíková. Pořádají se tu kulturní vystoupení a v samotném tunelu najdete i občerstvení.

Do elegantního tunelu na Hradě nás stále nepustí

Václav Havel začal po svém zvolení na Pražský hrad systematicky pracovat na otevírání celého komplexu veřejnosti. Došlo i na od padesátých let uzavřený Jelení příkop. Rokli ale rozděloval val, po kterém míří většina turistů z tramvajové zastávky přímo ke katedrále. Pro ty, co chtěli větší klid, připravil architekt Josef Pleskot alternativní cestu. 

V tunelu jdete částečně po ocelových roštech, pod vámi si svou cestu totiž razí i potok Brusnice. Nejvíc ale zaujmou ostře pálené cihly, pokrývající stěny i klenbu chodby. Ta tak trochu připomíná historickou kanalizaci. V současnosti se sem bohužel nepodíváte. Současné vedení hradu si s prostupností areálu příliš hlavu neláme a spíš preferuje ostnaté dráty, což pravidelně kritizuje magistrát i obyvatelé z okolí. Primátor Zdeněk Hřib se snaží se Správou Pražského hradu komunikovat, ta už ale od roku 2018 argumentuje různými stavebními pracemi. Letos se pro letní sezónu otevřela horní část příkopu (bez tunelu), na skutečný rozkvět to však zatím nevypadá. V roce 1998 se tu přitom konal i festival elektronické hudby, na kterém zahrály skupiny The Orb nebo Ecstasy of Saint Theresa.

303 metrů mezi Karlínem a Žižkovem

Další tunel neslouží jen pěším, dokonce tudy prochází i cyklotrasa. Zkratka pod Vítkovem je totiž mnohdy nejrychlejší cestou mezi dvěma kopcem oddělenými městskými částmi. Na kole je rozhodně cesta pohodlnější ze Žižkova, pojedete totiž celou dobu z kopce a klesnete přitom skoro o 29 metrů. Vydlaždičkovaný tunel byl dokončený v roce 1953 a měl sloužit i jako protiletecký kryt. Za kovovými dveřmi, na které v tunelu narazíte, se skrývají další chodby, dlouhé přes kilometr. Část komplexu dnes využívá Akademie věd, pár kroků od vás tak probíhá vědecký výzkum na malém urychlovači částic.

Původně se plánovalo, že tunel doplní ještě samostatná cesta pro auta, která měla v Karlíně ústit do Šaldovy ulice. Vítkov je ale „provrtán“ i dalšími tunely, v tomto případě stavěnými pro vlakovou dopravu. Starý železniční tunel dnes už ale také slouží jen pěším a cyklistům. Nahradilo ho totiž takzvané Nové spojení, které má pro každý směr zvláštní tubus. To od podchodu mezi Karlínem a Žižkovem dělí pouze šest metrů horniny. Park na vrcholu Vítkova pak čeká velká proměna, a dokonce se uvažuje i o tom, že by z tunelu vedl výtah až nahoru. Z Karlína se totiž až k jezdecké soše Žižky skoro nedá dostat.

Hlavně žádnou pandemii!

Magistrát i městské části s odpudivými podchody pravidelně bojují pomocí barev a umění. Například při příchodu ke stanici metra Ládví vás budou pečlivě pozorovat stovky pand velkých. Autorkou návrhu je Josefína Jonášová, absolventka sochařského ateliéru Jaroslava Róny na AVU. Sama na Praze 8 bydlí a fádní šedý podchod se jí vůbec nelíbil. V roce 2015 připravila tři návrhy, ze kterých radnice vybrala pandí motiv. Josefína Jonášová malbu i sama zrealizovala a vzpomíná tak na spoustu vesměs pozitivních rozhovorů s kolemjdoucími. „S příchodem covidu se obávám hlavně svých prorockých schopností,“ říká umělkyně. Ráda si totiž hraje se slovy, a tak nás jedna z jejích pand v komiksové bublině upozorňuje: „Hlavně žádnou pandemii!“ 

Velkoplošné malby na zdech (takzvané muraly) přibývají i na dalších místech. Letos Galerie hlavního města připravila otevřenou soutěž na ztvárnění šesti podchodů. Umělecká intervence čeká podchod k Thomayerově nemocnici, na zastávce autobusů V Sedlci či pod ulicí Makovského v Řepích.