Ostrava plánuje nový koncertní sál od Stevena Holla. Co může taková stavba přinést městu?

Ostrava potřebuje nutně posílit svůj obraz sebevědomého města. Koncertní sál musíme vnímat z pohledu Ostravy jako metropole, centra Moravskoslezského kraje, navíc s ohledem na blízkost Polska. Nejde o projekt lokálního významu. Může nám přinést zajímavý kultivovaný cestovní ruch, změnit vnímání města a rozšířit obzory obyvatel. Koncertní sál může být novým kulturním symbolem Ostravy. Americký architekt Steven Holl pracuje na projektu ve spolupráci s pražským studiem Architecture Acts. Šlo o největší architektonickou soutěž v novodobé historii Ostravy. Výsledkem by měla být stavba, která bude moci konkurovat nejlepším sálům v Evropě i ve světě a přiláká k nám špičková hudební tělesa i sólisty všech hudebních žánrů. Mohl by samozřejmě vzniknout nový samostatný dům, ale takto se výborně využije Dům kultury, který získá nový význam. Důležitý byl proto počáteční dialog s památkáři, kteří umožnili vstup do stávající cenné budovy architekta Fragnera. Vzniká tím skvělý příklad kvalitní soudobé intervence a prolnutí starého a nového. Návrh zároveň počítá s nejmodernějšími udržitelnými technologiemi. V tomto ohledu může být dům příkladem dobré praxe pro architekty nejen z regionu, ale z celé České republiky.

Akustiku má na starosti Yasuhisa Toyota z Nagata Acoustics, autor desítek prvotřídních akustických řešení, jako jsou tokijská Suntory Hall, losangeleská Walt Disney Concert Hall nebo hamburská Elbphilharmonie. Jak probíhá tato příprava?

Dům užívá celkově velmi pokročilé technologie – ať už jde o způsob vytápění a chlazení pomocí tepelných vrtů nebo právě špičkovou akustiku. Nedávno vznikl speciální model koncertního sálu v měřítku 1:10. Ten slouží jako pomůcka pro akustická měření, která ověří správnost navrženého řešení. Každý koncertní sál je totiž třeba vyzkoušet na zmenšeném, ale věrně propracovaném modelu. Díky tomu se vytváří dokonalá akustika a je možné eliminovat nechtěné odrazy zvuku.

Stavba vyjde na 3 miliardy. Nepotřebuje Ostrava tyto peníze investovat jinde?

Ano, vždy se řekne, že je potřeba stavět chodníky a budovat kanalizaci. Ale s nadsázkou, kdyby Egypťané stavěli jen chodníky, tak by nebyly pyramidy. Každá generace by si měla troufnout postavit něco kvalitního a zanechat svůj odkaz. Stavba koncertního sálu je proto klíčová. Jedině tak dokážeme, že máme přesah a neřešíme jen provozní záležitosti.

Promění se nějak i okolí budovy?

Rekonstrukci Domu kultury MAPPA přímo neřeší, věnuje se jí město samotné. Proměnu okolí máme ale plně na starosti. Jsme rádi, že se daří uvažovat o takových změnách v centru města i v širších souvislostech. Když už někde stojí špičková světová stavba, neměly by kolem ní zůstat rozpraskané chodníky. Pro nás je pak zásadním tématem revitalizace celé městské třídy 28. října – Opavská, na které leží i koncertní sál.

Městská třída 28. října a Opavská vede z centra až do Poruby. Má 12 kilometrů a v jejím okolí bydlí zhruba 100 000 lidí. Jak by podle vás měla vypadat?

Městská třída by měla být výkladní skříní města, zkrátka ulice příjemná pro pohyb a pobyt lidí. Dnes tomu kvalita veřejného prostoru, který se na ní nachází, nijak neodpovídá. Kvalitní architekturu zakrývá velké množství nevkusné reklamy, okolí hyzdí neudržovaná zeleň nebo rozbitý mobiliář. Chodci a cyklisté se jí vyhýbají, je tu třeba zklidnit automobilovou dopravu. Občas si připadáte jako na periferii, třebaže jste stále ve městě. Právě proto připravujeme koncepci městské třídy. Zároveň jsme se ale rovnou pustili do série malých dočasných zásahů.

Můžete popsat některý z těchto malých a rychlých zásahů?

Od založení MAPPY jsme hledali způsob, jak být užiteční. Naši činnost je z velké části zaměřena na koncepce související s plánováním města, nemůžeme se ale zavřít na dva roky, s nikým nemluvit a najednou vyjít s hotovými koncepčními materiály, kterým nebude nikdo rozumět. Rádi bychom také přicházeli s rychlejšími a praktickými kroky, které „otevírají oči“ veřejnosti a ukazují možnosti fungování veřejných prostranství. Proto například vznikla série rychlých zásahů v rámci městské třídy. Na začátku roku 2021 jsme vybrali ke kultivaci šest problematických míst a vyhlásili jsme otevřenou výzvu ke zpracování návrhů. Zájemci z řad architektů, projektantů a designérů zpracovali architektonická libreta, ve kterých jasně vyjádřili svůj pohled na dané místo. Nakonec se nám podařilo prosadit realizaci čtyř míst a pustili jsme se do rychlých nestavebních úprav, které nevyžadují stavební povolení a dají se proto provést v relativně krátkém čase. Můžeme si na nich vyzkoušet, jak bude místo fungovat v budoucnu. V rámci celého projektu pak byla klíčová spolupráce s různými aktéry v území, jako jsou zástupci městských obvodů a magistrátu, zástupci technických služeb, Dopravního podniku města Ostrava, Ostravských komunikací, ČEZ a další.    

Samotné rychlé zásahy vyvolávají u veřejnosti rozporuplné reakce. Ale to k tomu patří, společnost zatím není na tento postup zvyklá. Proměnou prošla třeba komplikovaná křižovatka s náměstíčkem u ulice Sokola Tůmy v městském obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Město tu dlouhodobě plánuje kompletní stavební rekonstrukci. Než se jí ale dočkáme, zkusili jsme odvážný experiment. Došlo ke zrušení jednoho ramene křižovatky a vznikla klidová zóna se zelení a lavičkami. Dříve nevzhledný a nevyužívaný plácek jsme doplnili o obří židle, které mají bezprostředně zaujmout a přilákat nejen obyvatele čtvrti, ale i ty, kteří jen projíždí autem nebo tramvají.

Do 7 let by v Ostravě mohla vyrůst nová dominanta. Mrakodrap Ostrava Tower má být vysoký 235 metrů a mít 56 pater, čímž by se stal nejvyšší budovou v Česku. Myslíte, že podobná stavba patří do centra města?

Na první pohled jde o radikální vstup do okolí. Upřímně řečeno, nerozumím tomu, proč musí být stavba tak vysoká. Investor argumentuje tím, že takto to ekonomicky vychází nejlépe, ale v Ostravě je spousta dalších pozemků v těsné blízkosti centra, na kterých by se dalo stavět. Nicméně, radikální stavba je jedním ze způsobů, jak si poradit se složitým okolím plným bariér, jakým přestupní dopravní terminál Frýdlantské mosty bezesporu je. My se na výšku a tvar budovy snažíme dívat pohledem celoměstského panoramatu. Právě proto jsme preferovali variantu, se kterou investor přišel poprvé a která pracovala se dvěma propojenými budovami. Tím totiž připomínala zdejší industriální stavby, jako jsou komíny a plynojemy, a zapadala tak do specifického ježatého panorama města. Ostravské veduty, ostatně po vzoru těch pražských, jsou pro nás aktuální téma, které není zakotvené v žádném dokumentu. Rozhodováno je pak často na úrovni líbí/nelíbí, patří sem/nepatří. Ostrava si ale zaslouží serióznější debatu o tom, jakou má mít siluetu.

Když vyrazíme z centra kousek dále, ocitneme se v rozvojové oblasti Karolina a Dolní oblast Vítkovice. Právě zde by v budoucnu měla vzniknout nová městská čtvrť. Kolik lidí by tu mohlo najít nový domov?

Celková plocha rozvojové oblasti je téměř 90 hektarů. Jen území propojení dvou částí, tedy Karolina – Dolní oblast Vítkovice, by v budoucnu mohlo pojmout až 15 tis lidí. Propojení Vítkovic a centra je potřeba zpracovat. MAPPA se podílela na přípravě zadání na zpracování studie, kterou má nyní na starosti Roman Koucký (pozn. autora – autor např. Trojského a Mariánského mostu a bývalý vedoucí Kanceláře metropolitního plánu IPR Praha) ve spolupráci se společností 4ct Tomáše Ctibora, která stojí třeba za ověřovací ekonomickou studií pro Pražskou tržnici nebo novou smart čtvrť v Brně. Musíme si uvědomit, že se jedná o území, které se bude v příštích padesáti letech intenzivně zaplňovat městskou zástavbou. Tématem je proto také tramvajové spojení obou oblastí.

Pojďme přímo k ateliéru. MAPPA vznikla v roce 2019? Co k tomu vedlo?

Silná potřeba plánovací organizace se promítla do nově vznikajícího Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období 2017–2023. Velký tlak šel od odborné nebo zajímající se veřejnosti, jako je třeba Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu, iniciovaný ostravskou kulturní organizátorkou Ilonou Rozehnalovou z antikvariátu a klubu Fiducia. Zatímco architektonické bublině připadala existence podobné instituce dlouhodobě nevyhnutelná, politikům to trochu trvalo. Šlo ale spíše o klasické nedorozumění. Primátor Tomáš Macura se nedávno vyjádřil, že nedokázal dohlédnout, jak moc může být naše organizace přínosná, jinak by ji založil i dříve.

Kolik lidí dnes v ateliéru pracuje?

Základní tým tvoří 16 kmenových zaměstnanců, zbytek doplňují naši externisté a studenti. Celkově se bavíme o týmu téměř 30 lidí.

Jak vás vnímá veřejnost?

Odborná veřejnost si uvědomuje, že Ostrava městský ateliér potřebuje. Širokou veřejnost ale občas zklameme. Myslí si třeba, že budeme hodnotit jednotlivé návrhy a křičet: „Proboha, to ne, tahle stavba je škaredá.“ Ale od toho tu nejsme. My se pomocí dat a analýz díváme na fungování Ostravy a navrhujeme, jakými principy by se měla ve svém rozvoji řídit. Usilujeme o dohodu v území a srozumitelnost všech plánovacích pravidel ve městě, aby zde mohla vznikat kvalitní zástavba, ulice nebo parky. Ačkoliv je to jistě důležité, není účelné, abychom šli ve všech případech do detailu, jakým může být špatně umístěná lavička v parku, billboard nebo barva fasády. Naším cílem je také připravovat podmínky pro příliv investic, usnadňovat jejich realizaci skrze dohody a srozumitelná pravidla. Mluvili jsme o novém koncertním sálu a mrakodrapu. Ale to jsou špičky ledovce. Ostravě chybí kvalitní obyčejné domy. Nesmíme se proto bát další zástavby.

Co považujete za největší dosavadní úspěchy ateliéru?

Mám obrovskou radost, že se nám podařilo sestavit skvělý multioborový tým a navázat klíčová partnerství. Za největší úspěch považuju asi Vizi prostorového rozvoje Ostravy, která nám pomáhá při plánování města. Její základ tvoří data a informace, které jsme shromažďovali a analyzovali téměř rok. Už víme, kde má Ostrava nevyužité nebo nefunkční plochy a jak se může rozvíjet. Chceme, aby tento nástroj využívali architekti, projektanti, developeři, ale i politici a úředníci při rozhodování o směřování investic, zadávání projektů nebo přípravě architektonických soutěží, regulaci soukromé výstavby a podobně. Jeho poslání je jasné – rozvoj města by neměl být založen na nereálných plánech, ale na dlouhodobě platných a udržitelných principech, které vycházejí z ověřených dat.

Jak by mohla Ostrava vypadat za 20 let?

Zkusím se zasnít. Klíčová území jako Karolina a Dolní oblast Vítkovic se pomalu začínají zaplňovat. Mezi Vítkovicemi a centrem vede tramvaj. Město plně využívá potenciál řeky. Ostravu už netrápí přehnaný automobilový provoz. Máme zde mnoho příkladů různorodého moderního bydlení. Centrum je živé, naplněné lidskými aktivitami. Máme koncertní sál světové kvality a efektivně spravujeme pozemky, které město vlastní. Jsme kulturní metropolí regionu, která má přírodu stále na dosah.

Co vás nejvíce baví na vaší práci?

Nejsem architekt, který by toužil postavit dům na zelené louce, myšleno tak, že nemá žádná omezení. Pro mě, a to zvláště v pozdějších fázích mé praxe, byla naopak omezení základním východiskem pro návrh. Architektura byla přímou reakcí na aktuální problémy v daném čase a místě. Nejsem tím výsostným tvůrcem, který by dokázal stavbě vtisknout jednoznačnou myšlenku a rukopis, ale spíše jdu cestou syntézy, vedoucí v konečném důsledku ke zlepšení prostředí pro život. Asi proto mi nyní nechybí práce ve vlastním ateliéru. MAPPA je pro mě výzvou, díky které má mé úsilí mnohem větší dopad. Mám pocit, že můžu ovlivnit více věcí najednou a že jsem prospěšný společnosti. To je pro mě asi základ. Aby to dávalo nějaký hlubší smysl.