KAM Zlín je nejmladší z kanceláří architekta města v České republice. Máte za sebou první dva roky. Jaké byly začátky?

Pamatuju si to jako dnes. První den jsem stál sám v prázdném prostoru bývalé kaple na zlínském zámku. Druhý den jsem si šel půjčit počítač, stůl a čtyři židle a začal přemýšlet nad tím, co si počnu. Jako vedoucí kanceláře jsem přijal mou vzácnou kolegyni Tamaru Januškovou Hovorkovou a postupně jsme začali tvořit tým. Rekonstruovali jsme prostory kanceláře a zároveň upřesňovali náplň naší práce. Naštěstí k nám byli na začátku všichni milí a samotný magistrát nám vycházel vstříc.

Vaše matka byla posledním zlínským městským architektem. Jak vás to ovlivnilo?

S odchodem mé matky skončila činnost Útvaru hlavního architekta, aby následně vzniklo Oddělení prostorového plánování, které vedl architekt Ivo Tuček. Za její éry se začaly připravovat větší architektonické soutěže v centru města jako například park Komenského nebo Gahurův prospekt, vznikal nový územní plán. Velmi si na ní cením toho, že pracovala s upřímným zájmem o Zlín a často musela za dobrý výsledek bojovat. Toto si myslím máme společné, motivace k práci je naše město a jdeme za cílem co nejpřímější cestou.

Zlín je symbolem moderní architektury první poloviny 20. století. Jak se s tímto baťovským odkazem pracuje?

Myslím, že je potřeba si vytvořit odstup. Zlín je město paradoxů a protikladů, což svádí k tomu se upnout na jedno téma a povýšit je nad všechna ostatní. Jenže to jedno téma se pak mnohdy staví do přímého protikladu k jinému. Například nutnost rozvoje a zahuštění a zároveň potřeba uchování historického odkazu. Ta cesta existuje, jen není jednoduchá a přímá. Pro mě je základní odkaz Bati zobrazen v urbanismu, který je rozvolněný, monofunkční a není příliš městotvorný. Co ale s tím, když chceme město oživit a zároveň Baťův otisk zachovat, protože je to naše značka. Neexistuje jednoduchý paušální recept, ale je nutné hledat řešení vázaná na konkrétní místo. Je to v podstatě neideologická soustavná práce. Po baťovsku.

Jak by měl vypadat Zlín 21. století?

Když se vyšplhám na kopec nad Zlín, rukou si zastíním oči a rozhlédnu se, tak vidím město, kde jsou ulice a parky plné života, kde bydlí šťastné rodiny, do práce mají všichni blízko a Zlín je místem neomezených možností (smích). No, ale teď vážně. Rozvojový potenciál je veliký. Zlín se může rozvíjet hned třemi směry, a to dovnitř, ven a nahoru. Vše s ohledem na specifický urbanismus a vždy jako mix funkcí. Rozvíjet by se měl udržitelně, čímž myslím především ekonomicky. Rozrůstat by se pak měl nejlépe liniově podél řeky v návaznosti na dopravní síť. Ostatně tak to plánoval už Baťa s Gahurou.

Ve Zlíně se toho aktuálně plánuje poměrně dost. U sportovní haly by měla vzniknout nová městská čtvrť. Připravuje se několik architektonických soutěží. Uvažuje se také o zapojení řeky Dřevnice do infrastruktury města. Jakým projektům se dále věnujete?

Určitě je třeba zmínit probíhající projektové práce na revitalizaci náměstí Míru, rekonstrukci objektu Velkého kina od architekta Gahury a opravu radnice taktéž od Gahury. U nové městské čtvrti pod sportovní halou vidím velikou příležitost vytvořit kvalitní urbanismus městského charakteru, který propojí náměstí Práce s obytnou čtvrtí Letná. Dále se projektuje lokalita Boněcký rybník, což je nová bytová výstavba ve východní části města, a připravuje se rekonstrukce zlínského zámku. Všechny tyto projekty jsou výsledkem architektonických soutěží. U těchto záměrů působíme jako odborná podpora. V současné době také připravujeme podklady pro krajinářsko-architektonickou soutěž na revitalizaci sadu Svobody, který vznikl v místě bývalého zámeckého parku. V první půlce příštího roku budeme dále připravovat soutěž na velice zajímavou rozvojovou lokalitu po bývalém tzv. torzu na sídlišti Jižní Svahy a chystáme další projekty jako například městskou třídu Dlouhá, rekonstrukci objektu bývalého soudu a další. Řeka Dřevnice je velké a dlouhodobě opomíjené téma. Je potřeba ji konečně zapojit do živého organismu města.

Věnujete se regeneraci veřejného prostoru ve čtvrti Obeciny. Co vše se zde plánuje?

Obeciny jsou velmi příjemný obytný soubor třípodlažních cihlových liniových bytovek od architektů Vladimíra Kubečky a Vladimíra Karfíka. V rámci projektu Regenerace sídlišť připravujeme obnovu veřejných prostorů kolem domů, lépe organizujeme dopravu a parkování, revitalizujeme zeleň. Navrhujeme kvalitní zpevněné plochy, obnovujeme potok, který se lokalitou klikatí, doplňujeme hřiště, drobnou architekturu a mobiliář a například i komunitní zahrádky. Veřejnost jsme v rámci přípravných prací oslovili formou ankety a sami byli překvapeni velkým zájmem obyvatel. Anketu jsme vyhodnotili a některá inspirativní řešení v návrhu reflektovali. Proběhlo i veřejné projednání návrhu s občany, které bylo ve výsledku příjemné a velmi konstruktivní. Myslím, že takto důsledně se ve Zlíně ještě žádný projekt neřešil.

Zmínil jste velký zájem veřejnosti. Jak se ve Zlíně daří participaci?

Pravidelně probíhá setkání vedení města s občany městských částí, kde se řeší aktuální problémy a informuje se o případných záměrech v daných lokalitách. Myslím si ale, že participativní zapojení občanů do tvorby větších projektů se trochu opomíjelo. My nicméně dbáme a budeme dále dbát na to, aby se veřejnost mohla podílet už na přípravě analytické části. To totiž považuji za nejdůležitější. Samozřejmě je pak také nutné, aby měla možnost vše připomínkovat v samotném procesu projektování.

Silně akcentujete také kultivaci veřejného prostoru. Připravujete projekt Ohromné maličkosti, který bude hledat zapomenutá místa ve městě a připravovat je pro velmi drobné zásahy. Jak by takové zásahy mohly vypadat?

Ve městě často míjíme místa, která by si zasloužila zlepšení. Nic se s nimi ale neděje, protože jsme si na ně tak nějak zvykli. V kanceláři jsme si proto dali za úkol se pozorně dívat kolem sebe a tato místa identifikovat. Vytvořili jsme jednoduchou mobilní aplikaci, která umožňuje označit polohu, přidat fotografii a krátký popis. Vzniká tak katalog míst, kterými se budeme postupně zabývat. Jedná se o intervence s malými náklady. Jde třeba o doplnění mobiliáře, zpevněných ploch nebo naopak zeleně, umění, vodního prvku či přechodu pro chodce. Jsem přesvědčen, že tyto drobné zásahy mohou mít na kvalitu života ve městě překvapivě velmi pozitivní vliv.

Jaké jsou podle vás největší problémy současného Zlína?

Spíš bych řekl výzvy (smích). Každopádně je to určitě dopravní situace, protože lineární kompozice města v úzkém údolí znamená, že hlavní dopravní tahy vedou centrem a složitě se tak organizuje doprava. Velkou roli hraje také zmíněné sídliště Jižní Svahy se svými pětadvaceti tisíci obyvateli, které je na centrum města napojeno jedinou komunikací. Další téma je onen samotný baťovský odkaz. Urbanismus města je specifický se spoustou volných prostor, které se postupně zaplnily auty a zarostly zelení. Velké téma je, jak s tímto dědictvím nakládat, kde a jak strukturu doplňovat, a kde chránit. Kritické je také to momentální nezapojení řeky do organismu města. To se opravdu musí změnit.

Vyhovuje současný územní plán potřebám města?

V současné době se schvaluje čtvrtá změna územního plánu z roku 2011. Územní plán byl ve své době zpracován kvalitně a obsahuje dobré nástroje k podpoře a zároveň regulaci rozvoje města. V současné době se nicméně ukazuje, že není schopen dostatečně udržet na uzdě některé předimenzované záměry. Chybí podrobnější regulativy. Zlín má rozpracovaný regulační plán na centrum, ten však již roky čeká na schválení a v současné době je již neprojednatelný. Myslím, že cestou mohou být městské stavební předpisy po vzoru Prahy.

Co považujete za největší dosavadní úspěchy kanceláře?

Především to, že jsme vytvořili skvělý tým talentovaných a pracovitých lidí. Dnes mám v kanceláři šest skvělých kolegů a s několika dalšími úzce spolupracujeme externě. Všechny nás spojuje zájem o město, na projektech pracujeme s velkou energií a opravdu je radost chodit do práce. Myslím, že se nám podařilo definovat základní témata a směřování kanceláře, jejíž činnost je nyní dobře rozdělená mezi dlouhodobou koncepční práci, práci na konkrétních projektech a odborný servis pro magistrát. Velmi důležité je také to, že jsme navázali dobré vztahy s vedením města a městskými odbory a daří se nám projekty koordinovat. Je skvělé, že se můžeme podílet na tom, jak Zlín bude vypadat v budoucnu. To je velká výsada. A samozřejmě zodpovědnost.