Město chce zvýšit výstavbu na 9 000 bytů za rok

„Do roku 2050 může do Prahy přijít až 600 tisíc nových obyvatel. Lidé navíc častěji žijí sami a zvyšuje se průměrný počet metrů čtverečních na osobu. Není proto možné hledat jenom jeden dokonalý způsob řešení. Chceme, aby v Praze stavěli nejen soukromí developeři, ale i město, družstva nebo církve,“ říká I. náměstek primátora Petr Hlaváček, který se v Radě hlavního města soustředí na územní rozvoj. Jednou z hlavních příčin bytové krize je tedy zvýšená poptávka po nemovitostech, problémy ale vznikají i na straně nabídky. Nové projekty nedokážou uspokojit zvýšený zájem lidí například proto, že stavební řízení trvá dlouho, nepanuje shoda, jak volné pozemky nejlépe využít a sousedé se (často oprávněně) bojí nekvalitní výstavby.

V dubnu tohoto roku schválilo zastupitelstvo Prahy novou strategii bydlení, která doporučuje zvýšit objem výstavby v metropoli. „Je cílem, aby do roku 2030 byla v Praze každý rok zahájena stavba 9 tisíc bytů, zatím to bývá kolem 4,5 tisíce. Obecních bytů by každý rok mělo být postaveno 500,“ vysvětluje hlavní záměry strategie Michal Němec z Institutu plánování a rozvoje Prahy. O výstavbu městských bytů se stará nově založená organizace, Pražská developerská společnost (PDS). Město totiž vlastní mnoho nevyužitých pozemků a ploch, které by mohly sloužit obyvatelům. Je však nutné je správně zhodnotit a koordinovat jejich rozvoj, což má zastat právě PDS. Praha v minulých letech postavila vlastních bytů mizivé množství. Nyní už připravuje první projekty na Nových Dvorech, Černém Mostě či Palmovce.

Ke krizi bydlení dlouho přispívaly i složité a pomalé povolovací procesy. V tom už městská samospráva hlásí zlepšení. Petru Hlaváčkovi a jeho týmu se podařilo výrazně zkrátit projednávání změn územního plánu z průměrných 981 na 270 dní. Výstavbě totiž často brání chybějící shoda vlastníků pozemků, městských částí či obyvatel okolí na tom, jak by mělo území vypadat. To mají změnit kvalitní architektonické soutěže (nedávno třeba na Florenci), které se pro rozvojové lokality připravují ještě před změnou územního plánu.

Problémy s bydlením vedou k trablům s dopravou

Na růst populace Prahy i její bytovou krizi pak částečně doplácí celý Středočeský kraj, a především pak dopravní síť v metropoli. Lidé se nejen kvůli cenám bytů přesouvají stále víc za hranice města, do nějž dojíždějí za prací a školou. Praha tak kromě bytové výstavby musí razantně navyšovat kapacity dopravních spojů, vlaků, silnic i parkovišť. Přijíždějící auta je nejlepší odstavit na parkovištích P+R, stavěných u významných uzlů veřejné dopravy. Příkladem je nový parkovací dům na Černém Mostě s kapacitou 866 míst. Ten má ulehčit každodennímu náporu aut, ale zároveň názorně ukazuje, že udržet tempo s objemnou dopravou je pro město nesplnitelný úkol. „Pokud bychom chtěli zachytit alespoň třetinu automobilů, které na Černý Most přijíždějí z D10 a D11, potřebovali bychom tam takových domů 30 a stály by zhruba 15 miliard,“ vysvětluje radní pro dopravu Adam Scheinherr.

I kvůli problémům s dopravou je pro Prahu a její obyvatele nejvýhodnější rozvíjet se v rámci vlastních hranic. Metropole také disponuje velkými rozvojovými plochami. Proto se rozvojová a transformační území Praha snaží zpřístupňovat. „Úkolem města je připravit dobrou dostupnost nových čtvrtí. Důležitá je hlavně doprava po kolejích, která dokáže efektivně přepravit velké množství lidí. Doháníme proto v posledních třiceti letech zanedbaný rozvoj tramvají. Stavíme linku do Holyně, na jaře začneme s kolejemi mezi Modřany a Libuší. Tramvaje budou nově jezdit i do připravované čtvrti u nákladového nádraží Žižkov,“ říká Adam Scheinherr.

Nákladové nádraží Žižkov je také čtvrť, která získává konkrétnější obrysy každý den. Domov tu najde až 23 tisíc obyvatel. Magistrát tady ale měl omezené možnosti, protože většinu území mají v rukou soukromí vlastníci, takže požadavky města se hůře prosazovaly. Lepší bude situace na Palmovce, kde pozemky drží Dopravní podnik vlastněný městem. PDS tam plánuje 280 bytů hlavně pro potřebné profese, jakými jsou sestřičky nebo učitelé.

Receptem na ideální čtvrť je rozvoj brownfieldů jako Smíchov, Florenc nebo Bubny-Zátory. Umožní totiž vybudovat město krátkých vzdáleností, kde budou obchody, školy či lékař do 15 minut chůze od bydliště. To výrazně omezí autodopravu, takže tam život bude ekologicky udržitelnější i sousedštější.

Družstevní byt v Curychu nemůžete prodat

Hostem diskuze byl Peter Austin, odborník z norského Osla, který ukázal, že i výstavba luxusnějších bytů může pomoci nízkopříjmovým skupinám obyvatel. Noví majitelé velkých bytů totiž uvolní místo ve starších domech, které se stanou o něco přístupnějšími. Tým Petera Austina tyto řetězové reakce zkoumal díky podrobným norským datům a dokázal, že 100 bytů v novostavbách postupně vytvoří více než 400 volných bytů v jiných místech. Efekt se dále liší podle počtu místností, kdy větší byty (a také ty v osobním vlastnictví) trh rozhýbou nejvíce.

Architektka Yvette Vašourková zase představila švýcarské řešení bytové krize. Spočívá v modelu družstev v Curychu, které nabízejí až o 60% levnější bydlení než komerční pronájmy. Jsou však dost odlišná od bytových družstev, které známe z České republiky. Tyto byty totiž nelze vlastnit ani přeprodávat. Vše se podřizuje hlavnímu cíli, což je zajištění dostupného bydlení. Proto je stanovená i velikost obytné plochy na osobu – 33 m2. Součástí výstavby jsou i poměrně rozsáhlé byty až o 250 m2, sloužící komunitnímu bydlení několika domácností.

Pro výstavbu takových curyšských projektů je podmínkou architektonická soutěž s kvalitním zadáním. Realizaci usnadňuje i to, že architekti nemusí řešit parkování, pokud je v blízkosti dobře fungující veřejná doprava. Obyvatelé se pak musí zavázat, že nebudou vlastnit automobil. V Curychu víc lidí také využívá třeba carsharing, podzemní parkoviště některých starších projektů jsou dnes dokonce skoro prázdná. Družstva tak raději než do parkovišť investují do zařízení společných knihoven či prádelen. Objevují se i hotelové pokoje pro hosty, které mohou obyvatelé využít, když jim přijede návštěva. 

Statistiky z minulého roku ukazují, že se v Praze výstavba zrychlila. V minulém roce se tu podařilo zahájit 9 698 jednotek (včetně rekonstrukcí). Hlavní město se bude nedostatkem bytů zabývat i nadále. V příštím roce se v CAMPu společně s Petrem Hlaváčkem podíváme například na to, jak postupují projekty Pražské developerské společnosti. Na záznam z proběhlé diskuze se můžete podívat v sekci CAMP TV.