V dubnu po dlouhých sedmi letech skončily bezpečnostní kontroly na Pražském hradě. Nad Prahou teď také daleko častěji vlaje prezidentská standarta. Láká vás teď návštěva Hradu víc než dřív? Od dubna do října je areál otevřený až do 22. hodiny a večer můžete být klidně sami i ve Zlaté uličce. Pražský hrad je ale plný cenných staveb i detailů od nejlepších architektů svých období. Které to jsou? A kam se zajít podívat, když chcete najít něco úplně neznámého?
Kde odpočíval prezident Masaryk?
Pražský hrad je plný vyhlídek. Najdete je v Jižních zahradách, v několika věžích, nepřekonatelné jsou výhledy z reprezentační sálů. O jedné ale ví málokdo, o Masarykově vyhlídce nad Jelením příkopem. Je z ní přitom krásný pohled na katedrálu sv. Víta a severní část Hradu. Vyhlídku navrhnul Josip Plečnik na oblíbeném místě prezidenta Masaryka. Po roce 1948 se ale dostala do nepřístupného vojenského pásma a úplně se rozpadla. Znovu se otevřela až v polovině 90. let, kdy se opět zpřístupňoval celý Jelení příkop.
Romantická Masarykova vyhlídka, lavičky přijdou vhod po strmém výstupu ze dna Jeleního příkopu. Je to jediná cesta, přímo od Jízdárny se k vyhlídce dojít nedá.
Autor: Matouš PudilCihlový průchod
Jelení příkop je přírodní rokle s potokem Brusnice, která vždy chránila Pražský hrad před útokem ze severu. Přes příkop vedl jediný most, Prašný most. Na konci 18. století, když byl most po několikáté zničen, se místo něj zbudoval mohutný val, který ho nahradil. Příkop se tak ale nadlouho rozdělil na dvě části. Až za Václava Havla, kdy se Jelení příkop zpřístupňoval, navrhl architekt Josef Pleskot známý průchod z cihel a pohledového betonu. Ten byl posledních několik let zavřený, ale dnes už znovu můžeme obdivovat jeho nadčasovou architekturu. A dokonce se po opravdu dlouhé době otevřela i soustava navazujících cest a lávek, po kterých jde dojít z Jeleního příkopu až na Klárov ke stanici metra Malostranská!
Průchod pod valem Prašného mostu od Josefa Pleskota. V pravé části teče pod mříží potok Brusnice.
Autor: Matouš PudilKov, sklo a počítače
Královská zahrada je trochu odříznutá od hlavní části Pražského hradu, vždycky ale byla důležitá. Ve sklenících tam pěstoval citrusy už Rudolf II, a to na slunném úbočí Jeleního příkopu. Skleník z 50. let za Václava Havla dosloužil a byl potřeba nový. Místo jednoduché rekonstrukce dostala možnost postavit novou oranžerii Eva Jiřičná, mistryně kovu a skla. V roce 2001 se tak otevřela moderní stavba inspirovaná historickou architekturou Hradu. Obzvlášť ocelové nosníky připomenou gotické klenby katedrály. V 90 metrů dlouhém skleníku se pěstují převážně okrasné rostliny pro výzdobu hradních interiéru, a to za pomoci počítačů, které řídí stínění, větrání i zálivku.
Střecha oranžerie s “gotickými” nosníky a moderními větracími okny, která řídí počítač.
Autor: Matouš PudilPrezidentský “domek”
V zahradách ještě zůstaneme, kromě Královského letohrádku se tu totiž nachází několik zajímavých historických staveb. Jednou z nich je Prezidentský domek, původně barokní oranžerie přestavěná v roce 1938 na sídlo prezidenta. Touto dobou byl totiž barokní objekt v rozvalinách, Pražský hrad dříve zdaleka nebýval tak elegantní a upravený, jak ho známe dnes. Stavba s půdorysem malého zámečku zaujme hlavně kombinací stylů, kdy na bohatě zdobený střed navazují strohá křídla. Spojili se v ní také dva výjimeční architekti. Původní stavbu navrhl Kilián Ignác Dietzenhofer, autor monumentálních kostelů jako sv. Mikuláše na Starém Městě. Dostavba je dílem Pavla Janáka, který ovládal bohatou plejádu stylů od kubismu a rondokubismu až po fukcionalismus. Na Hradě rekonstruoval také Jízdárnu, kde dokázal zřídit i vkusně zamaskované garáže.
Prezidentský domek se svou dokonalou symetrií. Puristické přístavby z 30. let decentně doplňují zdobné baroko.
Autor: Matouš PudilVelký i malý Plečnik
Když se mluví o novodobých úpravách Pražského hradu, většinou v souvislosti s Josipem Plečnikem, kterého jmenoval prvním hradním architektem prezident Masaryk. Na Hradě sice nenavrhl žádnou novostavbu jako Eva Jiřičná nebo Pavel Janák, ale stejně jeho tvář proměnil asi nejvíc. Přetvořil jižní zahrady nebo málo známou zahradu Na Baště, kde je nápadité kruhové schodiště. Jeho dílem je také obelisk na III. nádvoří, vyhlídkové altány v zahradách nebo slavnostní Sloupová síň a známé Býčí schodiště. Na spoustě míst ale doplnil i drobné detaily jako madla u dveří. Také díky nim stojí za to projít každý kout Pražského hradu a dívat se i po nejmenších drobnostech.
Historizující madlo u dveří na II. nádvoří a tajemný obelisk na třetím, detaily a úpravy, které po sobě na Hradě zanechal Josip Plečnik.
Autor: Matouš Pudil
související
