Za zvuku hudby. Koncertní sály jsou nové kulturní symboly českých měst

Praha plánuje koncertní sál nového tisíciletí. Jak to ale vypadá za hranicemi hlavního města? Společně se tentokrát vydáme do nově zrekonstruovaného Domu hudby v Pardubicích od architekta Ondřeje Tučka, čerstvě opraveného sálu Jihočeské filharmonie od ateliéru A8000 a do ikonické Jízdárny v Litomyšli od Petra Hájka, Jana Šépky a Tomáše Hradečného. Nahlédneme ale i do budoucnosti a podíváme se na plánovaný ostravský koncertní sál od Stevena Holla, který doplní stávající Dům kultury, nebo na brněnské Janáčkovo kulturní centrum.

Od komunistů k hudbě

Budova s temnou minulostí a zářnou budoucností. Tak bychom mohli s trochou nadsázky označit Dům hudby v Pardubicích, který byl v 80. letech 20. století postaven jako sídlo krajského výboru KSČ podle projektu Jana Třeštíka. Původní interiér navrhoval Jan Bočan, mimo jiné autor diplomatické čtvrti Troja nebo budovy československého velvyslanectví v Londýně. Po sametové revoluci zde našla sídlo Konzervatoř Pardubice, Komorní filharmonie Pardubice a mnohé další hudební organizace. Vybavení interiéru však postupně zastarávalo a modernizace byla nevyhnutelná. Architekt Ondřej Tuček, který stojí také za rekonstrukcí funkcionalistického pavilonu A lounského výstaviště, navrhl úpravy šité na míru jednotlivým sálům, dále nové ozvučení, scénické osvětlení, povrchy i mobiliář. Nezapomněl ani na jednotný orientační systém, výsadbu nové zeleně a oživení přilehlých venkovních teras i dvora.

Rekonstrukce Domu hudby v Pardubicích pod vedením architekta Ondřeje Tučka zahrnovala tři hudební sály, společné foyer i zázemí pro pedagogy.

Autor: Viktor Tuček

Kostel s nebesy

Jihočeská filharmonie sídlí od roku 1988 v budově bývalého kostela svaté Anny v Českých Budějovicích. Její koncertní sál prošel v roce 2021 proměnou podle návrhu místního studia A8000, které řídí architekt a zároveň vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer. Hlavní myšlenkou rekonstrukce bylo navrátit budově původní tvar a jednoduchost. Starý akustický strop, těžkou visutou galerii a boční balkon tak nahradily minimalistické prvky, které citlivě zdůrazňují konstrukci sálu kostela. Prostoru nyní vévodí pouze jednoduché linie a omezená škála materiálů i barev – dřevo a dále černá s bílou barvou. Nejvýraznějším prvkem interiéru jsou lehké bílé akustické baldachýny zavěšené pod stropem. Pohled na akustické obláčky okamžitě evokuje nebesa. Novinkou je také dřevěný obklad na zadní stěně sálu. Nově přidané prvky interiéru jsou dřevěné, původní tvar sálu a akustické panely pod stropem jsou bílé a povrch stěn je modelován pouze stíny akustických panelů. Všechny dveře a okna jsou zase natřeny černou barvou, aby vynikaly pouze hlavní linie koncertního sálu. Strohá barevnost a estetická pokora je tak dotažena do nejmenšího detailu.

Jihočeská filharmonie byla založena v roce 1981. Rekonstrukce z roku 2021 sál prosvětlila a doplnila nový dřevěným obložením i akustickými panely pod stropem.

Autor: Ondřej Bouška

Jantarový šperk v útrobách staré jízdárny

Všechny cesty za architekturou vedou do Litomyšle. Jízdárna prošla rekonstrukcí v rámci velkorysé revitalizace zámeckého návrší v letech 2011–2013. Architekti Petr Hájek, Jan Šépka a Tomáš Hradečný (tehdy ještě pod společnou hlavičkou HŠH Architekti) ji adaptovali na multifunkční sál pro pořádání koncertů, konferencí, výstav i filmových projekcí. Zvolili přitom podobný princip, jaký si vyzkoušeli už při rekonstrukci Arcidiecézního muzea v Olomouci, a to maximálně respektovat a minimálně narušovat historické konstrukce a zároveň ponechat vložené novotvary v takových materiálech a formách, jaké jsou na první pohled jasně rozpoznatelné od původních prvků. Řeklo by se vzorový přístup památkové péče v architektuře. Navrhli proto vložený posuvný objekt, který může podle potřeby změnit proporce sálu, a tím i jeho akustiku. Skládá se z pevného korpusu s šatnami účinkujících, prostorem techniků a sociálním zařízením pro hosty, a posuvného čela – jeviště. Scénická osvětlovací technika a akustické rezonátory jsou zavěšeny na nezávislé konstrukci pod betonovým stropem sálu. Všechny nové prvky jsou z betonu, oceli nebo průsvitného laminátu lehce jantarové barvy. Ten pokrývá i vložený objekt – jakýsi šperk uvnitř historické zámecké jízdárny. Motiv vloženého sálu se u Petra Hájka ostatně brzy zopakuje znovu – v právě připravované rekonstrukci Císařských lázní v Karlových Varech.

Hlavní sál Jízdárny v Litomyšli pojme až 600 osob. Díky zabarvení použitého laminátu se prostoru přezdívá jantarová komnata.

Autor: Ester Havlová

Ekologicky šetrný nástroj v pouzdře

Také Ostrava získá již brzy nový kulturní symbol. Největší architektonická soutěž v novodobé historii města dala vzniknout návrhu, který originálním způsobem propojí Dům kultury města Ostravy s moderním sálem s kapacitou 1300 diváků. Autorem je americký architekt Steven Holl a jeho kancelář ve spolupráci s pražským studiem Architecture Acts. Budovu pojímá jako v pouzdře schovaný akustický nástroj. Variabilní prostor nabídne moderní technické a administrativní zázemí, nahrávací studio, edukační centrum i kavárnu. Návrh počítá s propojením koncertního sálu s městskou třídou 28. října i s přilehlým parkem. Původní budova kulturního domu navrženého Jaroslavem Fragnerem v roce 1954 i její historické detaily ale zůstanou zachovány. Chystají se totiž pouze nezbytné zásahy, které budou mít vliv na funkční využití prostor, jako je vznik spojovací chodby. Stavba navíc přináší inovativní a náročná technologická řešení, která by měla být šetrná k životnímu prostředí. Vnější plášť sálu bude z patinovaného a 100% recyklovatelného modrošedého zinku, který je vysoce flexibilní a vhodný právě pro oplášťování zakřivených geometrických tvarů. Využití přirozeného světla prostřednictvím prosklené stěny a světlíků zase dodá budově dostatečné denní osvětlení, a sníží tak závislost na neobnovitelné energii. Když vše půjde dobře, stavba bude dokončena v roce 2025.

Unikátní architektonické řešení, nejmodernější technologie i osobitý styl. Koncertní sál od amerického architekta Stevena Holla bude novou dominantou Ostravy.

Zdroj: Steven Holl Architects

Koncertní sál v Brně bude?

Nového sídla by se měla dočkat i Filharmonie Brno. Takzvané Janáčkovo kulturní centrum by mělo nabídnout sál s 1200 místy i jedno z největších jevišť v Evropě. Budovu má doplnit nejmodernější a velmi výkonná vzduchotechnika, zázemí pro domácí i hostující hudebníky nebo nahrávací studio. Nový sál bude spojen podzemní chodbou s Besedním domem, tedy současným sídlem Filharmonie Brno. Mezinárodní architektonickou soutěž vypsanou v roce 2002 nevyhrál nikdo, druhou cenu zato získaly hned tři ateliéry – John Eisler, Atelier M1 architekti a dnes už neexistující ateliér VPŘED! Všichni odměnění byli vyzváni k dopracování návrhu, a nakonec byl vybrán Atelier M1 architekti. To se nacházíme v letech 2002–2004. Jednoduchou bílou stavbu navazující na zlatou éru brněnského bílého funkcionalismu, v níž vznikly třeba pasáž Alfa nebo Moravská banka, ale v roce 2018 vystřídal jiný návrh se skleněnou fasádou. Město Brno totiž zadalo dopracování projektu novému týmu v čele s polským architektem Tomaszem Koniorem a brněnským architektem Petrem Hrůšou ve spolupráci s akustickým studiem Nagata Acoustic America. Teď to však zase vypadá, že by se mělo stavět podle Atelieru M1 architekti a výsledná podoba bude více respektovat původní návrh. Uvidíme. Po dvaceti letech sporů, nejasností, neochoty a změn se dává vize brněnské filharmonie do pohybu. V říjnu loňského roku byla odevzdána prováděcí dokumentace, a budou-li finance, mohlo by se brzy začít stavět. Šestipodlažní centrum na rohu Besední a Veselé ulice by se totiž mělo otevřít už v roce 2024. Nedávno se zde na dřevěném plotě dokonce objevily červené plakáty s heslem: „Koncertní sál v Brně bude!“ Nezbývá, než držet palce a vše napjatě sledovat.