Magdaléna Medková

Praha má přes sedm a půl tisíce ulic. Kdo se o ně stará, jak se řeší rekonstrukce a kolik institucí je musí schválit?

Praha je na rozlohou třináctým největším městem Evropské unie. Má 496 kilometrů čtverečních a kromě náměstí a parků je v ní schovaných přesně 7767 ulic. Na jejich opravu má město svou akciovou společnost jménem Technická správa komunikací, která má kromě dopravy, mostů a tunelů na starosti také stav vozovek a chodníků. Víte, že opravu jedné ulice schvaluje až 60 aktérů? Co je aplikace „Změňte.to“ a kde najdete seznam plánovaných rekonstrukcí?

V podvečer, kdy část lidí vyjde z home office na procházku se psy, bývá na hranici Veletržní a Bubenské ulice v Praze 7 nejvíce rušno. Aby se lidé se svými čtyřnohými přáteli dostali k metru Vltavská, kde je jediný zelený plácek v okolí, musí přejít přes tři pruhy, kterými začíná pražská magistrála. A to je mnohdy o nervy. 

Ve chvíli, kdy na semaforu pro chodce padne zelená, se totiž zpoza rohu vyřítí auta, která míří z Veletržní směrem do centra města. A protože je přechod jen kousek za zatáčkou a až těsně před ním na něj upozorňuje signál s blikajícím panáčkem, řidiči to v Bubenské jen stěží zvládnou ubrzdit. Co s tím?

Dostat se pěšky k metru Vltavská je mnohdy o nervy.
Foto: Magdaléna Medková

Na problém můžete dopraváky upozornit v aplikaci Změňte.to

Pokud v Praze narazíte na špatně řešenou dopravní situaci nebo se vám nelíbí vzhled ulice, máte několik možností. Můžete kontaktovat odbor dopravy v dané městské části nebo odbor dopravy přímo na magistrátu. Ze všeho nejsnazší je však obrátit se na městskou společnost, Technickou správu komunikací, která má vozovky a ulice na starosti.

K rychlé komunikaci a sběru podnětů mají dopraváci aplikaci nazvanou Změňte.to. Přes mobil tak můžete TSK velmi rychle informovat o tom, co a kde vás naštvalo. Na sepsání podnětu máte jen 500 znaků, a proto je lepší jít rovnou k věci. Pak už jen zadáte polohu, svůj e-mail a případně ještě nahrajete fotku problematického místa.

„Přes aplikaci Změňte.to nám chodí celá řada podnětů, ať už na stav vozovky, ulice nebo třeba poškozené zábradlí či signalizační zařízení. Kromě aplikace máme na stránkách sekci hlášení poruch a závad, přes kterou mohou lidé informovat nonstop dispečink. Ten  podnět předá konkrétnímu správci dané problematiky.“

Barbora Lišková, mluvčí TSK

Nakonec mluvčí dodává, že pracoviště jsou rozdělena podle městských čtvrtí a problematiky.

Přes aplikaci Změňte.to můžete TSK informovat o tom, co se vám v jaké ulici nelíbí.
Zdroj: IPR Praha

Technická správa komunikací má vyjma osvětlení a pražských náplavek na starosti téměř všechno, co je součástí veřejného dopravního prostoru. Patří sem 7767 ulic, 11 tunelů, 607 mostů, z toho 28 jen přes Vltavu, 129 podchodů, tisíce přechodů, ale také také přes 700 míst, kde dopravu řídí semafory a další desítky informačních tabulí, které dispečeři ovládají z Dopravně-informačního centra v Hlavní dopravní řídící ústředně, kde řídí dopravu Policie ČR.  

Omezení a rozkopané ulice schvaluje až 60 institucí

Zdá se vám, že je vaše ulice zanedbaná a dlouhodobě se nic neděje? Zkontrolujte, zda není součástí větších plánovaných investic. Na stránkách Institutu městského plánování a rozvoje najdete databázi plánovaných projektů. Aktuálně v ní je 481 rekonstrukcí, soukromých investic i veřejných staveb v různých fázích vývoje.

Investiční záměry rozsáhlých rekonstrukcí se podle Liškové z TSK oproti běžným údržbám připravují dlouhodobě a schvalovacího procesu se účastní i desítky aktérů: „Investiční akci předchází studie, kterou si nechává vypracovat městská část, popřípadě Institut městského plánování a rozvoje. Vzešlé požadavky na to, jak má vypadat například dlažba, zastávky nebo parkoviště, zapracujeme do projektové dokumentace, která má následně několik fází.“ Podle Institutu plánování a rozvoje ale není pravidlem, že rekonstrukci předchází jejich studie, často přijde na úřad už vypracovaná projektová dokumentace.

Projektovou dokumentaci musí vidět a společně koordinovat někdy až 60 subjektů. Patří sem památkáři, síťaři, policie, Dopravní podnik, Institut plánování a rozvoje, městská část a odbory dopravy nebo územního rozvoje, které mají na starosti veřejné osvětlení, signalizaci, cyklostezky, přechody nebo řeší památkovou ochranu, protože centrální část metropole je součástí Pražské památkové rezervace a pod ochranou UNESCO.

K jedné opravě ulice se mnohy vyjadřuje až 60 aktérů.
Zdroj: IPR Praha

Jednou z plánovaných investičních akcí je například právě rekonstrukce Veletržní a Bubenské ulice v Praze 7. Mezi už rozjeté rekonstrukce patří například oprava Karlova náměstí. Kromě chodníků a zastávek vznikají nové přechody s ostrůvky, tramvajová trať i cyklostezky.

Od návrhu až po jeho realizaci uplyne i deset let

Jakmile mají dopraváci v ruce povolení a připravují se na stavbu, zahajují práci tak zvaní síťaři, kteří před opravou povrchu opraví podzemní infrastrukturu. Mezi ně patří hlavně městští vodohospodáři, plynaři nebo energetici. Ti mají na starosti vodovod, kanalizace a překládky inženýrských sítí, což je nutné hlavně ve chvíli, kdy chce městská část na chodníky vysadit stromy.

Technická správa komunikací na rozkopanou ulici většinou plynule naváže. Ve chvíli, kdy je ulice vytížená a rekonstrukce náročná, rozdělí práce do několika etap, aby opravy příliš dlouho neblokovaly veřejnou a osobní dopravu. Vedle projektantů stavbu většinou přebírá i Dopravní podnik, který musí v ulici nebo na mostě vyměnit kolejnice, popřípadě upravuje i některé ostrovní zastávky. 

„Na větší akce typu Koněvova, Karlovo náměstí nebo Nádražní ulice, kde se předpokládají velké investice a koordinace s mnoha aktéry, může přípravná fáze trvat i deset let, protože je nutné sladit požadavky všech aktérů, které jsou často protichůdné. V případě Nádražní v Praze 5 jsme potřebovali například i povolení od drážního úřadu, abychom u mostu Zlíchov mohli pracovat nad železniční tratí.“

Barbora Lišková, mluvčí TSK

Barbora Lišková také odkazuje na web TSK, kde jsou zveřejněné nadcházející významné stavby.

Na opravenou ulici platí pětiletá „plomba“

Práce pod a nad zemí dopraváci sjednocují i z toho důvodu, aby nový povrch jen tak někdo nerozkopal. Na asfaltové silnice nebo nové chodníky je podle zákona pětiletá plomba, což zjednodušeně znamená, že je instituce mohou znovu narušit až po vypršení uvedená lhůty. Výjimku tvoří havárie.

I kvůli nečekaným událostem je v posledních letech trend vracet na chodníky pražskou mozaiku, která v Praze byla po staletí a je proto památkově chráněná. Chce-li městská část do ulice přidat nové stromy, síťaři schovají rozvody například pod vydlážděná parkoviště nebo malé tramvajové ostrůvky. V případě, že praskne třeba potrubí, vodohospodáři nenaruší jednolitý asfalt, ale vyndají jen kostky, které po opravě nasází zpět do řady. 

** „Zákon sice nařizuje, že aktér musí místo dát do původního stavu, platí to však jen pro tu část, kterou při kopání narušil. Je-li na chodníku asfalt, vznikne v místech nová záplata a skrz její spáry se snáze dostane voda,  která může být při střídání teplot příčinou trhání a vzniku výtluků.“**

Barbora Lišková, mluvčí TSK

Řevnické kostky jsou v Praze nejstarším typem dláždění

Na většině míst v Praze je na vozovkách položený běžný nebo tichý asfalt pro snížení hluku z projíždějících automobilů. V některých městských částech jsou povrchy smíšené a někde je zase tzv. řevnická dlažba, která je historicky nejstarším typem dláždění. Je z křemence a dá se najít například na Malé Straně, na Václavském náměstí nebo v mnoha oblastech Starého Města. Nevýhodou je, že lom, kde se těžila je od 70 let uzavřen.

Historická řevnická dlažba se dá najít například na Václavském náměstí.
Zdroj: IPR Praha | Foto: Jan Malý

Řevnickou dlažbu v centru města doplňují kostky ze žuly. Jsou o něco pevnější a odolnější než dlažba z křemence a vyrábí se i v menších variantách. Malé kostky jsou nejčastěji v místech, kde je svažitý terén. Skládají se do půlkruhů, aby odolaly tlaku na vozovce. Běžná je například na Žižkově nebo v okolí Vinohrad.

"Kostky jsou nevhodné tam, kde je silný provoz. Jsou totiž velmi hlučné. Z míst, kde jsou kostky sice historicky dané, ale už nepodléhají striktní památkové ochraně, se je proto snažíme stahovat a nahrazovat asfaltem. Týká se to například Zenklovy ulice, kde je hustá obydlená zástavba, velký provoz a kostky už tam nedávají smysl. Ale ty, co se z vozovky vyndají, jsou uloženy do skladu dlažebního materiálu, přetříděny a ty dobré použity na opravy historických ulic v centru."

Barbora Lišková, mluvčí TSK

Výhodou kostek je to, že po nich automobily jedou pomaleji, což se osvědčilo hlavně v oblastech, kde je hodně chodců. Do některých ulic ale dopraváci kostky zase naopak vrací. Nově jsou například v Belgické ulici na Vinohradech, kde nahradily asfalt. Technická správa komunikací tak reagovala na přání městské části a po domluvě s památkáři tu žula navázala na dlouholetou tradici. 

Opravené chodníky jsou v Praze na 57 kilometrech čtverečních

TSK loni opravila chodníky na celkové ploše 15 tisíc m² a přitom výrazně upravila 156 přechodů pro chodce, tedy zhruba 57 tisíc m², což je plocha srovnatelná s rozlohou čtrnácti fotbalových hřišť nebo osmi Václavských náměstí. V některých případech si městské části přály, aby cestu pro pěší zdobila takzvaná pražská mozaika, která lépe zapadá do historického charakteru města.

V Praze se loni opravilo přes 15 000 m2 chodníků.
Zdroj: IPR Praha

„Pražská mozaika je z dvou různých barev žulové dlažby, která je kladená do typického vzoru. Vrací se hlavně do historických částí a do širšího centra. Na rekonstrukci navíc můžeme čerpat dotace z takzvaného Chodníkového programu, který financuje magistrát a městské části.“

Barbora Lišková, mluvčí TSK

Kromě mozaiky je v Praze i zámecká betonová dlažba. Jeden z nejkrásnějších povrchů je ale nově u Národního muzea, kde si město místo štípaných kostek prosadilo dlažbu řezanou. Kostky do sebe zapadly hladce jako lego a tvoří vyrovnaný povrch, po kterém se pohodlně chodí. Dlažba je takzvaného retenčního charakteru, což znamená, že má větší spáry a je z materiálu, který vsakuje vodu. V případě, že prší, nestéká voda po zkosené ploše na vytíženou magistrálu.

související