Broumov je nejmenším městem, které kdy soutěžilo o titul Evropské hlavní město kultury (EHMK). Vnímáte to jako výhodu, nebo nevýhodu?

Celá soutěž je postavená na rozvoji města a regionu, který kandiduje. Její dopad tak může být naopak v menších městech či odlehlejších regionech mnohem větší a viditelnější. Velikost není kritériem soutěže a myslím, že Broumov může svou kandidaturou inspirovat další malá evropská města, aby se nebála tento krok udělat také. My už teď vidíme, jak nás to posunulo, a to jsme teprve na začátku. Díky kandidatuře jsme detailně zmapovali všechny místní kulturní hráče, usedli jsme k jednomu stolu, víme, co nás trápí, co město potřebuje a jak se může dál rozvíjet.

Co titul městu přinese?

Určitě zviditelnění na mapě Evropy, ale i zájem lidí a investorů o náš region. Obecně pak můžeme mluvit o lepší kvalitě života, pestré nabídce kulturního vyžití a nových pracovních příležitostech. To vše by Broumovsku obrovsky pomohlo. V roce 2013 získaly titul Košice. Zlepšila se tu kulturní nabídka, samozřejmě, město ale především investovalo do dvaceti projektů infrastruktury, jako je třeba revitalizace městských parků, vznik výstavního centra Kunsthalle nebo kreativní čtvrti. Stopa, kterou EHMK zanechává, je často trvalá.

Jak se do kandidatury zapojila veřejnost?

Hned na začátku vznikla kulturní koncepce města Broumov na léta 2022–2023. Rodila se necelé dva roky a podílelo se na ní obrovské množství odborníků a odbornic i kulturních aktérů a aktérek. Dělali jsme hloubkové rozhovory, dotazník i čtyři workshopy. Stejně participativně jsme připravovali přihlášku do prvního kola soutěže EHMK. Nic nevzniklo za zavřenými dveřmi, právě naopak. Snažili jsme se zapojit co nejvíc místních. Každý týden jsme třeba měli konzultační hodiny pro veřejnost nebo jsme organizovali několik komunitních akcí, kde jsme si s místními povídali nad pocitovou mapou Broumova.

Co jste dělala předtím?

Už během studia na univerzitě jsem pracovala v neziskovém sektoru a u toho jsem zůstala doteď. Mé pracovní pozice byly různorodé, ale vždy je spojovala práce s lidmi a pro lidi. Díky sociální práci jsem se naučila poslouchat lidi a dávat jim prostor, aby se mohli projevit, a podporovat je v tom, co dělají nebo chtějí dělat. Na to jsem pak navázala prací v Nadaci Via, která podporuje aktivní lidi po celém Česku a pomáhá jim budovat živé komunity. Díky práci v nadaci jsem projezdila celou republiku a potkávala se s inspirativními lidmi. Doteď jsem s většinou z nich v kontaktu. Řekla bych, že nyní – když mám na starosti zapojování veřejnosti a participativní projekty – využívám všechny své dřívější pracovní zkušenosti.

Do Broumova jste se vrátila po 16 letech v Praze. Přivedla vás zpět kandidatura?

V Broumově jsem se narodila a vždy jsem věděla, že se sem jednou zase vrátím. Jen jsem si myslela, že to bude až v pozdějším věku, protože jsem neviděla moc příležitostí, jak bych se tu mohla uplatnit. Během tvrdého lockdownu jsme bydleli s přítelem, kočkou a psem v pětatřicet metrů čtverečních velké garsonce na Žižkově a v ten moment nám došlo, že Praha bez kultury nám nic moc nenabízí. Naopak jsme čím dál víc vnímali potřebu být obklopeni přírodou. Začali jsme se dívat po pozemcích či domech v okolí Prahy, ale rádius se pomalu rozšiřoval s tím, jak jsme zjišťovali, že si nic nemůžeme dovolit. Nakonec jsme našli pozemek v Otovicích u Broumova a rozhodli se tady začít budovat nový domov. Nabídka pracovat pro kandidaturu přišla ve stejnou dobu, takže s rozhodnutím se vrátit jsme nemeškali.

Broumov se ale dlouhodobě potýká s obrovským odlivem mladých lidí. Není tam univerzita ani větší pracovní příležitosti. Jak právě s mladými lidmi pracujete?

Mladí jsou pro naši kandidaturu hnacím motorem. Od začátku jsou také součástí našeho nejužšího týmu. Snažíme se je co nejvíc zapojovat a díky skvělé spolupráci se školami se nám to daří. Společně s mladým symfonickým orchestrem Police Symphony Orchestra vzniká dobrovolnický program pro celý region. Máme vizi, jak dostat kreativitu do škol, a pořádáme množství akcí, kterých mohou být mladí součástí nejen jako diváci, ale jako i pořadatelé. Chceme vytvářet takové podmínky, které je budou motivovat k návratu do regionu po ukončení studií.

Kulturu chápete v širokém slova smyslu. Realizujete například projekt OnStage, který podporuje inkluzi sociálně znevýhodněných dětí. Prostřednictvím skupinové výuky performativních umění, především hudby, dokáže zlepšit jejich školní docházku, studijní výsledky, a dokonce zvýšit jejich šance na trhu práce. Jak projekt přesně probíhá?

Projekt OnStage je jedním z příkladů toho, jak chceme budovat odolné komunity a dávat příležitost dětem a mladým lidem. V září 2022 jsme spustili čtyři volnočasové kroužky pro všechny děti z Broumova, které probíhají skupinově a pravidelně jednou týdně. Tím, že jsou kroužky zdarma, jsme odstranili jednu z velkých překážek a mohou se do nich zapojit i děti ze sociálně znevýhodněného prostředí. Děti jsou jejich aktivními spolutvůrci a podílejí se například na výběru skladeb nebo choreografie. Klíčová není umělecká hodnota kroužků, ale možnost trávit volný čas smysluplně a propojovat děti z různých prostředí a sociálních vrstev. V současné době je do nich zapojeno 76 dětí a zájem stále roste.

Broumov má silnou romskou komunitu. Pracujte s ní aktivně?

Romové jsou nedílnou součástí našeho regionu, stejně jako naší kandidatury. V minulém roce jsme spolupořádali Romfest – festival romské kultury – a letos chystáme hned několik větších akcí. Naším cílem je, aby se Romové aktivně podíleli na veřejném i kulturním životě regionu a cítili se zde vítáni. Jsme moc rádi, že vedení města spolupracuje s romskou komunitou a je otevřené projektům na podporu přátelského soužití. V přihlášce máme několik projektů zaměřených na romskou komunitu a jiné marginalizované skupiny, např. LGBTQIA+ komunitu nebo lidi s postižením. Naše kandidatura dává příležitost všem.

Společně s městem Broumov a Agenturou pro rozvoj Broumovska pořádáte výzvu Máme rádi Broumov(sko), ve které mohou lidé přihlašovat své komunitní projekty a následně o nich hlasovat. Jaké projekty se hlásí?

Agentura pro rozvoj Broumovska program vyhlašovala už od roku 2005, ale díky kandidatuře se zapojilo i město Broumov, a tím se zvýšil objem peněz, které poslední dva roky rozdělujeme. Novinkou je i veřejné hlasování, kde místní rozhodují o tom, jaké projekty by měly být podpořeny. Pro rok 2022 jsme podpořili celkem osm projektů. Povedlo se tak třeba obnovit tradici Svatojiřské pouti, vznikla bosonohá stezka, podařilo se zachránit křížek pod Čapím vrchem. V červnu vyhlásíme další kolo výzvy, už teď se těším na nové nápady.

Broumov je po Hradci Králové druhým městem v kraji, které usilovalo o titul EHMK. Jak intenzivně jste spolupracovali s Královéhradeckým krajem nebo blízkým Polskem?

Naše kandidatura stojí na úzké spolupráci s Královéhradeckým krajem a polským Dolnoslezským vojvodstvím. Kandidujeme spolu jako Broumov 2028 a jsme v každodenním kontaktu na všech úrovních. Plánujeme spolu kulturní a umělecký program, ale i infrastrukturní projekty nebo mobilitu. Zapojili jsme ale i 22 obcí a měst z Dobrovolného svazku obcí Broumovska a Policka a 20 obcí z polské komuny Nowa Ruda. Jsme rádi, že politická podpora je velká a stabilní. Spolupracujeme také s městy, která již titul EHMK získala v minulosti, jako je slovenský Trenčín nebo polská Vratislav.

Hlavní myšlenkou broumovské kandidatury je Kreativní poutnictví. Co to znamená?

Kreativní poutnictví je náš zastřešující kulturní koncept, se kterým se hlásíme do soutěže EHMK, zároveň tím navazujeme na místní bohatou historii spojenou s řádem benediktinů. Kreativní poutnictví dává hlas všem přehlíženým, podceňovaným nebo vyčleňovaným, vytváří prostor pro setkávání tváří v tvář, pro velmi dobré a smysluplné sousedské vztahy a aktivní utváření míst, ve kterých žijeme. Nezáleží na tom, jestli jste Čech, Polák, Rom nebo Ukrajinec, jestli jste matka samoživitelka, člověk na vozíku, transsexuál, milovník psů, protestant, vegan, mladý nebo starší člověk. Každý je jedinečný a může s námi vyrazit na cestu.

Kreativní poutnictví se tak odráží třeba v našem pojetí turismu, tedy slow turismu. Turisté dnes na Broumovsku masově navštěvují především Adršpašsko-teplické skály. Kreativní poutnictví ale upřednostňuje zpomalení, navázání vztahu s místní krajinou i lidmi. To se ale nestane ze dne na den. Rádi bychom tedy zvali na dlouhodobější a šetrnější pobyty. Plánujeme také založení akademie slow turismu nebo festivalu kreativního poutnictví.

Broumov je dnes plný opuštěných brownfieldů. To by se však mělo změnit. V rámci kandidatury se plánuje revitalizace bývalých jatek, kde by měl být veganský a vegetariánský food hub Jatka nebo kreativní centrum Mlýn. Jaké další proměny opuštěných budov chystáte?

Ráda bych vyzdvihla například revitalizaci budovy barokní sýpky Špejcharu v Polici nad Metují, kterou má v plánu orchestr a sbor 150 mladých lidí z regionu Police Symphony Orchestra. Chce zde vybudovat nejen zázemí pro vlastní činnost, ale i soběstačný kulturně-komunitní hub s kavárnou. Jejich zápal do záchrany této budovy je velkou nadějí a inspirací nejen pro náš region.

Počítá se také se zlepšením veřejného prostoru, revitalizací hlavního Mírového náměstí a oživením Café Herzog. Co by zde mělo být?

Oživení náměstí a vytvoření pozice městského architekta či architektky je jednou z priorit kulturní koncepce, a tedy sdíleným přáním vedení města i místních aktérů. Oprava Café Herzog již probíhá a ještě pár let bude trvat, protože je to finančně i technicky náročná práce. Nicméně už z navrženého projektu je jasné, že se bude jednat o unikátní prostor, kde se skloubí historie s moderním pojetím a potřebami. Revitalizace náměstí by měla být již v rukou nového městského architekta a veřejné soutěže, ale malými kroky chceme jeho podobu měnit už nyní. Rádi bychom sjednotili vizuální styl místních prodejen dle nového grafického manuálu, navrátili malé podnikatele do prázdných provozoven, obnovili trhy na náměstí a pořádali více komunitních akcí.

Kolik to všechno bude stát?

Rozpočet kandidatury – a to od letošního roku až do roku 2029 – je vyčíslen na více než 22 milionů eur. Na financování se podílí město Broumov, Královéhradecký kraj, ministerstvo kultury, partneři z Polska i soukromí dárci. Aktuálně věnujeme veškerou energii tomu, abychom na konci června titul získali. Jsme ale realisté a víme, že šance jsou 50:50 a titul nakonec mohou získat České Budějovice. Právě proto nestavíme žádné vzdušné zámky, ale snažíme se vymýšlet projekty, které se budou moci realizovat i bez titulu. Možná to bude trvat déle, ale díky silným partnerstvím a podpoře kraje to rozhodně zvládneme.