Plzeň se v posledních 15 letech snaží systematicky rozvíjet potenciál svých řek. V roce 2021 byl schválen nový dokument Koncepce městských břehů. Společně s Ateliérem k světu nyní pracujete na úpravách centrálního nábřeží Mže. Jak bude proměna vypadat?

Plzeň leží na soutoku Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže a má v nich stále ještě skrytý obrovský potenciál. Každá z těchto řek je charakteristická něčím jiným, jen malá část má regulovaný tok, čemuž odpovídá i řešení náplavky u řeky Radbuzy v centru města. Hledáme řešení, aby se toky staly hlavními osami města, u kterých se bude odehrávat život a ke kterým se bude zástavba obracet čelem, nikoli zády. V případě centrálního nábřeží Mže se jedná o důležitý úsek velmi dobře využitelných nábřežních prostorů, u nichž se však neuvažuje o typické zpevněné náplavce. Proto jsme nechali zpracovat tři koncepční návrhy od týmů složených z urbanistů, krajinářských architektů a vodohospodářů. A samozřejmě jsme k diskuzi o budoucí podobě nábřeží přizvali i občany našeho města, protože to budou právě oni, kdo zde bude trávit svůj volný čas. Podrobná studie zpracovatelského týmu Ateliér k světu, která vznikla ve spolupráci s renomovaným krajinářským ateliérem Tilla Rehwaldta a vodohospodářskou společností DHI, navrhuje v území systém cest, které se vzájemně prolínají. Na ně pak navazují jak zpevněné plochy s městským charakterem, tak nezpevněné travnaté a parkové plochy sloužící pro odpočinek a posezení. Studie se v současné době projednává a poté se stane podkladem pro zpracování dalších stupňů projektových dokumentací.

Paluba Hamburk – veřejný prostor u hlavního vlakového a autobusového nádraží, který je vstupní branou do města – získala nedávno Národní cenu za architekturu v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba. Jaké s ní máte další plány?

Paluba Hamburk v létě oslavila první výročí, a i přesto, že jsem věřila, že se jedná o skvělý projekt, byla jsem překvapená, jak pozitivně Plzeňané i návštěvníci města Palubu přijali. Stává se z ní klasické místo setkávání, místo ve středu Plzně, kde si lidé dávají sraz, mohou zde chvilku posedět, prohlédnout si aktuální výstavu, rozhlédnout se z vyhlídkové věže a pak vyrazit do města za dalšími zážitky. V současné době hledáme další možnosti oživení Paluby jako třeba živé koncerty, venkovní výstavy a podobně.

Pracujete také na revitalizaci sídliště Bory. Ta se týká především úpravy veřejných prostranství a doplnění ploch pro trávení volného času. Jakým problémům sídliště čelí a co vše by se mělo zlepšit?

Řekla bych, že konkrétně sídliště Bory patří k nejzdařilejším sídlištím v Plzni. Žije zde kolem sedmi tisíc obyvatel. Sídlišti nechybí základní vybavenost a má skvělé zázemí Borského parku, který využívají nejen místní, ale i lidé z celého města. Při dotazníkovém šetření a projednávání byla kladně hodnocena kvalitní MHD a dostatek zeleně, naopak nejvíce připomínek bylo k parkování a nepořádku. Samotný návrh projektu regenerace sídliště se věnuje řešení pěších tras, parkování, přestavbám stávajících i nových objektů zlepšujícím vybavenost sídliště a v neposlední řadě i hospodaření s dešťovou vodou. Revitalizace také navrhla logičtější uspořádání a vybavení veřejných prostranství a dostavbu a obestavění komunikací. Při přípravě jsme zohlednili reálné požadavky a přání obyvatel. Právě na přívětivosti při užívání prostoru naše návrhy stavíme. Samozřejmě jsme se setkali i s poměrně konzervativními názory některých obyvatel, kteří se obávají jakékoli změny. Ale i to patří k naší práci, a proto je nutné s lidmi komunikovat, diskutovat a hledat vzájemné kompromisy.

V roce 2017 vyzval Útvar koncepce a rozvoje města Plzeň občany, aby řekli, jak má vypadat město v roce 2035. Daří se jejich přání plnit?

V rámci zpracování Strategického plánu města Plzně, jehož klíčovým principem byl participativní přístup, jsme vyzvali obyvatele, aby nám napsali své představy o tom, jak má vypadat město v roce 2035. Oceňuji, že si naši občané dali s odpověďmi značnou práci, neboť řešili vždy více témat současně. Celkem jsme obdrželi více než 350 podnětů. Nejvíce chtěli lidé omezit dopravu v centru města, dokončit městský okruh, rozvíjet a propojovat síť cyklostezek. Dále nechybělo ani přání udržet kvalitu městské hromadné dopravy a více ji propojit s ostatními druhy, například tím, že budou vybudována odstavná parkoviště. Objevovaly se také podněty k dostavbě především v již zastavěných lokalitách v širším centru města. Plzeňané by uvítali i živější střed města, nové obchody a pěší zóny. Těšili se také, že budou moci i v budoucnu trávit čas rekreací v údolích řek, případně na náplavkách. Jsem ráda, že se nám některé z jejich požadavků již podařilo splnit. Plzeň zprovoznila další část východního městského okruhu. Dokončuje se propojení na západní straně města, které by mělo výrazně odlehčit dnes tolik přetížené Klatovské, která patří k nejvýznamnějším městským třídám v Plzni. Přesunutí dopravy mimo centrum města umožní odpovídající úpravy této ulice a dává prostor pro rozvoj ekologické a nemotorové dopravy ve městě. Přímo vedle Hlavního vlakového nádraží byl vybudován moderní autobusový terminál. Na nové konečné tramvaje č. 4 na Borech byl dokončen přestupní terminál včetně parkoviště P+R. Součástí tohoto projektu bylo také prodloužení tramvajové tratě k Západočeské univerzitě. Postupně dochází k preferenci MHD v provozu a tím i k jejímu zrychlení a zatraktivnění pro každodenní dopravu.

Plzeň byla Evropským hlavním městem kultury 2015. Jak ovlivnil titul město z pohledu architektury?

Soutěž EHMK můžeme dalším městům určitě doporučit. Důvodem není jen přísun peněz z jiných zdrojů, ale zvýšení povědomí o městě samotném. Titul EHMK přivedl do Plzně nové návštěvníky, ale i sami místní díky němu zjistili, co vše ve městě mají. A nastartoval mnoho nových projektů, které stále trvají. Z vlastních staveb se podařilo dokončit budovu Nové scény Divadla Josefa Kajetána Tyla, rozjel se projekt multikulturního DEPA, významně se titul projevil i v přístupu k veřejnému prostoru. Jedním z projektů, který výrazně ovlivnil podobu centra města, byla úprava sadového okruhu tzv. Divadelních teras, jehož součástí nebo spíše dominantou se stal památník generála Pattona. Ten byl slavnostně odhalen u příležitosti 70. výročí osvobození města americkou armádou, které připadlo právě na rok 2015. Jako příklad umění ve veřejném prostoru mohu uvést třeba festival světla BLIK BLIK, který přibližuje současné umění atraktivní formou světelných a interaktivních instalací v nočním čase a na neobvyklých místech.

Kolik lidí dnes tvoří Útvar koncepce a rozvoje města?

V současné době má naše organizace 41 zaměstnanců a vzhledem k rozsahu naší činnosti tomu odpovídá i jejich pestré složení. Vedle architektů, územních plánovačů, dopraváků, vodařů a krajinářů mají u nás své místo také ekonomové, grafici a statistici. Důležitou roli má v naší organizaci také hospodářský rozvoj a marketing, prostřednictvím kterého prezentujeme naši činnost. Základní podmínkou úspěchu je ale vždy týmová práce.

Na útvaru působíte od jeho samotného začátku. Co se za tu dobu nejvíce změnilo?

Naše organizace vznikla v roce 1992 jako nástupnická organizace Útvaru hlavního architekta. Fungování útvaru odpovídalo systému řízení a fungování před rokem 1989. Od vzniku naší organizace se její postavení a systém práce změnily. Od počátečního vnímání ÚKRMP pouze jako zpracovatele územního plánu a často jako vizionářské organizace odtržené od reality jsme postupně prokazovali, že naše návrhy jsou reálné a potřebné. Myslím, že se nám podařilo najít si své plnohodnotné místo ve struktuře městské správy. Ale je pravda, že s návrhy změn ve městě přicházíme obvykle jako první, a ne vždy je každý návrh „na první dobrou“ pozitivně přijat. A asi nemusím zdůrazňovat změnu ve způsobu práce – od rýsovacích prken k počítačům.

Co považujete za největší dosavadní úspěchy vašeho útvaru?

Obrovský úspěch je nový územní a strategický plán, přičemž oba jsou základními dokumenty pro rozvoj města. Ale v podstatě jsme u všeho, co se v Plzni děje. Je to skvělé, ale je to i velká zodpovědnost. Základní předpoklad pro úspěch je dobrý tým kvalitních a zapálených lidí a samozřejmě je potřebná i politická podpora. Nicméně z hlediska spolupráce a výměny zkušeností s dalšími městy, ať už prostřednictvím mezinárodních projektů, nebo – a to především – v rámci ČR, jsme obhájili své místo na slunci. Již mnoho let se setkáváme s kolegy, kteří se zabývají strategickým rozvojem měst, v posledních letech se ale spolupráce architektů a územních plánovačů ještě zintenzivnila, což vedlo k tomu, že jsme zakládajícími členy sdružení CityDeal.

Co máte na své práci nejraději?

Pestrost, nové výzvy, nikdy nekončící práci a setkávání s lidmi. Pak také značně různorodé projekty, jak obsahově, tak rozsahem. Přes všechny peripetie a problémy mne moje práce naplňuje a jsem šťastná, že mohu být součástí skvělého týmu ve skvělém městě.