Trasa: Čimice, Čimické údolí, Zámka, Drahanské údolí, Dolní Chabry


Délka trasy: 7,5 km


Přístupné pro: pěšky


Trasa

Stará náves Čimic zmizela pod paneláky a obchodním centrem

Čimice jsou součástí Prahy 8, k níž byly přičleněny v roce 1960. Poprvé se o nich dočteme v pramenech ze 14. století, kdy to byla ves v majetku pražského probošta, v 19. století pak tvořily společnou obec s Horními a Dolními Chabry. Jádro původní vsi se starými statky byste tu ale hledali marně. Ještě za první republiky ho sice doplnila rozsáhlá výstavba rodinných vilek, na počátku sedmdesátých let ale bylo rozhodnuto o stavbě sídliště, které dnes stojí na místě staré návsi. První část paneláků byla vystavěna mezi lety 1972 a 1975 v jižní části území, o tři roky později výstavba pokračovala na severovýchodě nedaleko řady starších domků z původních Čimic. V 80. letech pak přibyly v jihovýchodní a severozápadní části sídliště víc než čtyři stovky rodinných domů s plochou střechou. Občanskou vybavenost čimického sídliště tvoří obchodní centrum Draháň, kde se mimo jiné nachází pošta nebo lékárna, nedaleko pak najdete školy, lékařské středisko nebo sportoviště. To všechno se nachází u zastávky autobusu Čimice, kam se dostanete od stanice metra C Kobylisy a kde také začíná dnešní procházka.

Všimněte si tady jednoho z posledních pozůstatků starých Čimic, kapličky ze druhé poloviny 18. století, která kdysi stávala na návrší staré návsi. Dodnes se ale zachovala jen horní část zvoničky, v jejímž výklenku se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Kolem kapličky vede modrá turistická značka, která vás dovede dál do Čimického údolí.

Ze sídliště přímo mezi skalky a sady

Jestli je totiž sídliště Čimice něčím výjimečné, tak je to blízkost přírody. Začátek údolí, které se svažuje dále k Vltavě, je od jeho centra doslova na dohled. V úzkém údolí Čimického potoka vystupují na povrch břidlicové skalky, přičemž některé z nich v minulosti dokonce sloužily jako lomy kamene. Po pár krocích se ocitnete v přírodním parku Drahaň-Troja, území osídleném už od pravěku, přesto poskytujícím příjemný únik od civilizace. Zemědělské využití údolí připomínají postupně obnovované sady. A také název Koztoprtského rybníka ve spodní části údolí: dříve se tu totiž pásly kozy a právě jejich pěšinám vyšlapaným ve svahu se říkalo „kozí prtě“.

U rybníka vyjdete z uzavřeného údolí. Držte se modré turistické značky a pokračujte spolu s ní na mírný kopeček, kde značku na výrazném rozcestí, které poznáte podle lavičky pod vzrostlým stromem, opustíte a vydáte se prozkoumat výhledy do údolí Vltavy z bývalého hradiště Zámka. Ostroh nad řekou Vltavou býval osídlen už v pravěku a v raném středověku tu vzniklo slovanské hradiště. Z toho se zachoval jen v terénu rozeznatelný val na severní straně, odkud budete na plošinu vcházet.

Hradiště s výhledem do údolí Vltavy

Že bylo místo pro vybudování hradiště příhodné, je ale patrné na první pohled, ze tří stran ho totiž chrání svahy spadající do Bohnického a Drahanského údolí a také k Vltavě. Právě na vyhlídku na skalách nad Vltavou se určitě vydejte podívat. Na jednu stranu totiž uvidíte po proudu Vltavy až do Roztok, při pohledu zpět do Prahy si zase můžete všimnout hanspaulského vrchu s kostelem sv. Matěje a zříceninou Baba. Pod sebou také uvidíte komín někdejší továrny na dynamit, kterou jste už možná navštívili při procházce kolem Bohnic.

Dobrodruzi pak mohou sestoupat sotva znatelnou příkrou cestičkou rovnou do ústí Drahanského údolí (někdy také nazývaného Draháňské), ostatní pak kolem hradiště dojdou zpět na modrou turistickou značku, která je dovede tamtéž. Proti proudu Drahanského potoka, který v těchto místech tvoří hranici Prahy, se vydejte vzhůru údolím po žluté turistické značce. Ve svahu nad potokem si můžete všimnout skrytých chat a domků, k nimž vedou mnohdy krkolomná dlouhá schodiště.

Drahanským údolím mezi statky Dolních Chaber

O něco dále se údolí rozšíří, přibyde zpevněná cesta a dřevěné chatky vystřídají obytná stavení umístěná malebně kolem potoka lemovaného vrbami. V této části údolí si všimněte bývalého Drahanského mlýna s datem 1676 ve štítě. V tomto roce mlynář Tomáš Kocourek přestavěl původní dřevěný mlýn do současné podoby barokního zděného stavění. Na rozcestí za mlýnem opusťte žlutou značku a pokračujte po zpevněné cestě do nedalekých Dolních Chaber.

Že jsou dnes Dolní Chabry součástí Prahy, byste asi z jejich venkovského charakteru na první pohled nehádali. Jejich dominantou je kostel Stětí sv. Jana Křtitele na malém návrší, obklopený ohradní zdí a doplněný barokní zvonicí. Románský kostel, který byl v první polovině 12. století vystavěn na základech starší románské rotundy, ukrývá vzácné nástěnné malby. Ze vsi připomínané už v 11. století se zachovalo mnoho původních statků, třeba rozlehlý barokní Knorův statek v těsné blízkosti kostela. V něm dnes sídlí kavárna, která může být příjemným zakončením celé vycházky.