Centrum architektury Královéhradeckého kraje (CAKHK) vzniklo v únoru. Co tomu předcházelo?

V únoru jsme uspořádali první akci. Jednalo se o konferenci spojenou s workshopem pro představitele samospráv. Těch dorazilo přes osmdesát a bylo vidět, že kvalitní architektura a koncepční práce s veřejným prostorem jsou pro kraj opravdu živá témata. Nicméně Centrum architektury zahájilo svou činnost již tři měsíce předtím, v říjnu 2023. Kromě samotného naplánování a organizace této konference bylo nutné řešit množství nejrůznějších úkolů, od těch provozních po programové. Začínali jsme totiž úplně od začátku. Bylo nutné vymyslet název, zajistit soutěž na grafiku, zprovoznit e-maily, připravit webové stránky, propojit se s relevantními institucemi a vymyslet – byť alespoň v základních rysech – program pro letošní rok.

Co všechno budete mít na starosti?

Našim cílem je vytváření podmínek pro zkvalitňování architektury, urbanismu a veřejného prostoru v regionu v souvislosti s adaptací na změny klimatu, potřebami dostupného bydlení či celkově citlivějším přístupem k prostředí, ve kterém se odehrávají nejen naše životy. V počátku se budeme věnovat například participaci veřejnosti na tvorbě společných prostranství, metodickému vedení při přípravě různých typů architektonických soutěží, motivaci ke snižování vizuálního smogu nebo rozvoji umění ve veřejném prostoru i v krajině. Budeme ale také pořádat přednášky, workshopy či exkurze do inspirativních míst.

Centrum bude realizovat také různé analýzy, manuály a metodiky. Jaké například?

Chceme vycházet především z reálných potřeb samotných samospráv. Zpětná vazba ze zmíněné úvodní konference nám naštěstí ledasco napověděla. Důležitá jsou témata městských architektů a jejich kompetencí, metodiky pro zapojování veřejnosti při plánování investic, ale i pomoc s nastavením vhodných typů architektonických soutěží. Dále chceme přinášet a na české poměry adaptovat i různá témata ze zahraničí, jako je například kreativní a interdisciplinární iniciativa Evropské komise Nový evropský Bauhaus nebo Davoská deklarace, která zdůrazňuje ústřední úlohu kultury pro tvorbu kvalitního prostředí, v němž žijeme.

CAKHK plánuje podobně jako CAMP pořádat výstavy, workshopy či přednášky. Můžete prozradit něco z letošního programu?

Ještě před prázdninami proběhne kulatý stůl či odborná debata určená zejména regionálním architektům. Jednáme s výraznými osobnostmi ze Slovenska a Polska, které by měly dorazit. Dále bychom chtěli uspořádat síťovací setkání pro městské architekty. Víme, že starostové i úředníci by se rádi podrobněji věnovali koncepčnímu plánování veřejných prostor včetně zapojování veřejnosti. Toto téma bychom rádi nabídli v druhé půlce roku, stejně jako výlet do některé inspirativní lokality.

Plánujeme také dvě umělecké instalace ve veřejném prostoru Velkého náměstí. Jednáme s Českou komorou architektů o výstavě královéhradeckých staveb nominovaných na Českou cenu za architekturu. Rádi bychom se věnovali i tématu, jak nakládat s uměleckými díly, které se ve veřejných prostorách zachovaly z období totality. Určitě se také aktivně zapojíme do festivalu Den architektury.

Partnerem přípravy konceptu CAKHK byla společnost ONplan. Jak vám pomáhala?

ONplan se původně podílel na přípravě Strategie rozvoje kultury, kulturního dědictví a kulturních a kreativních odvětví Královéhradeckého kraje 2022–2030. Ta byla velmi pečlivě zpracována, zezdola, se širokým zapojením odborné i širší veřejnosti. Právě z této strategie vyšla architektura a její současná kvalita jako jedno ze stěžejních témat. Ve společných diskuzích se pak postupně rodila myšlenka Centra architektury, která byla upřesňována i během návštěv obdobných institucí doma i v zahraničí. Nakonec to byla právě Olga Škochová Bláhová ze společnosti ONplan, kdo dal všechny nápady, podněty a postřehy dohromady a vytvořil z nich jednotnou koncepci.

Nyní jste jediný zaměstnanec. Kolik by vás mělo být do konce roku 2024?

Jsme krajskou institucí a náš rozvoj závisí v konečném důsledku na politickém rozhodování krajských zastupitelů. Řada z nich ale působí i na úrovni městských a obecních samospráv, kterým je naše činnost určena především. Pokud se vše povede, měli bychom v nejbližší době získat produkční a do příštího roku bychom rádi vstupovali v kolektivu tří zaměstnanců.

Dlouhá léta jste byl projektovým manažerem. Jaké máte pro tuto práci zkušenosti?

Ve své původní profesi jsem kromě jiného připravoval nejrůznější strategické dokumenty pro samosprávy, promýšlel zapojování veřejnosti, realizoval řadu komunitních projektů. Jako tajemník a přezkušovatel jsem organizoval řadu architektonických soutěží, mimo jiné i na veřejné prostranství Mezi školami v Červeném Kostelci, které loni obdrželo čestné uznání v rámci České ceny za architekturu. Od začátku minulého roku jsem byl na částečný úvazek zaměstnán na krajském odboru kultury, a to právě v oblasti architektury.

Město Hradec Králové má Odbor hlavního architekta. Jak budete s tímto odborem spolupracovat?

Spolupráce již probíhá a moc si jí vážíme. Zapojili jsme se do přípravy některých konkrétních investičních akcí, konzultujeme i další městské vize a plány. Spolupráce je ale vždy měkká, nejsme žádným připomínkovacím orgánem či institucí s pevným zařazením do správních procesů.

Jaké jsou podle vás největší architektonické hodnoty či přednosti Hradce Králové?

Sám nejsem Hradečák a tím, že jsme primárně krajskou institucí orientovanou na všechny samosprávy, neznám problematiku Hradce Králové do detailu. Řeknu tedy spíše svůj soukromý pohled než nějaké odborné stanovisko. Hradec Králové je kompaktní město s kvalitní a promyšlenou architekturou, kterou se mu podařilo v zásadě udržet posledních víc než sto let. Objevily se tu drobné excesy, ale nedošlo k žádným fatálním zásahům do jeho organismu. Nemá asi smysl bavit se o konkrétních stavbách a komplexech, zásadní je spíše to, že se podařilo zachovat základní, promyšlené a logické vztahy ve větší části města a vytvořit nové funkční vazby mezi původní meziválečnou výstavbou i nově vzniklými a stále vznikajícími vnějšími městskými částmi.

Jaké jsou naopak jeho největší problémy?

Historické dědictví kvalitního urbanismu i výjimečné architektury, o kterém jsem mluvil, je zároveň v mnoha ohledech limitující. Vždy je třeba balancovat mezi zachováním původních hodnot z hlediska památkové péče a vytvářením nových funkcí, umožněním nového využívání či reagováním na změny v chování i potřebách obyvatel.

Hradec má řadu velkoryse pojatých veřejných prostor s vysokou památkovou hodnotou, ať již je to Velké náměstí či náměstí Gočárovo, které však prozatím nenalezly plnohodnotné a důstojné využití v současném životě města. Kromě obecného a všudypřítomného problému dopravy je v obou případech velkou otázkou například i problematika vzrostlých stromů. Jejich umisťování je vždy urbanisticky mimořádně náročné a z pohledu památkové péče často nevítané. V procesu adaptace na klimatickou změnu je však čím dál jasnější, že je nutné tento přístup přehodnocovat.

Jaké architektonické soutěže se v Hradci Králové nyní chystají?

Královéhradecký kraj nyní pořádá soutěž na modernizaci hradecké hvězdárny, město Hradec Králové zase chystá soutěž na veřejné prostranství okolo Galerie cti U Koruny. Do příprav obou těchto soutěží jsme byli zapojeni. Na úrovni kraje pak spolupracujeme i u dalších připravovaných soutěží. Jedná se třeba o soutěž na novou provozní budovu Galerie výtvarného umění a Muzea Náchodska v Kladské ulici v Náchodě. Ta by měla zahrnovat metodu Design & Build, což je u architektonických soutěží zcela výjimečný postup a na průběh i výsledky jsem moc zvědavý. Úzce spolupracujeme také s krajských architektem Oldřichem Bittnerem, který zasedá i v programové radě našeho centra.

Jak by mohl Královéhradecký kraj vypadat v roce 2030?

Trendy jsou vcelku jednoznačné. Udržitelná doprava, adaptace na klimatickou změnu, sociální soudržnost. To jsou výzvy společné pro všechna města a obce. Čím dříve se s jejich koncepčním řešením začne, tím lépe. Stejně se mu totiž nevyhneme. Speciálně Hradec Králové má pro to velmi dobrý základ.