Co titul EHMK městu přinese?

Co se týče programu EHMK, do roku 2028 se do něj postupně zapojí celé město, potažmo kraj – a mnoho partnerů z celé Evropy. Kulturní organizace a umělci jako jeho nositelé, obyvatelé a návštěvníci jako publikum nebo spolutvůrci. Samotný rok 2028 pak bude takovou společnou oslavou. Cílem ale není město jednorázově přehltit akcemi, změna má být dlouhodobá a jsou do ní zapojení také podnikatelé, organizace ve vzdělávání, cestovním ruchu, vědě nebo sociálním sektoru. Vedle kulturního programu proběhne rovněž rekonstrukce celé řady kulturních institucí. Hlavní ale je, jak se ve městě bude lidem žít a jak se v něm budou cítit návštěvníci. Proto se naše projekty zaměřují na posilování vztahů mezi lidmi, budování vztahu k místu, ale i otevírání se nové inspiraci a vytváření příležitostí k tvorbě.

Jakým způsobem jste zatím zapojili širokou veřejnost?

Společně s přihláškou do soutěže EHMK vznikala městská kulturní strategie pro období 2023–2035. Na začátku proběhl výzkum na vzorku 2 000 obyvatel, kdy se vůbec poprvé v historii města zmapovaly jejich potřeby. Vedle výzkumu jsme se zaměřili na setkávání s lidmi. Celkem jsme připravili přes sto aktivit, od prezentací, workshopů a pracovních skupin přes výstavy či tematické procházky až po naše zapojení do benefice na podporu Ukrajiny. Během všech těch událostí jsme se potkávali s lidmi a ptali se jich, jak se jim ve městě daří, co jim chybí, jaký vztah mají ke kultuře a umění, ale i k Evropě. Klíčový byl pro nás projekt Kul.turista, kdy jsme s naší kul.turistickou maringotkou vyrazili vždy na čtyři dny do sedmi čtvrtí Českých Budějovic a přímo v daných lokalitách jsme si povídali s jejich obyvateli. Sami místní se na pořádání Kul.turisty podíleli také.

Obyvatelé se nám často ozývají přes sociální sítě a formulář na webových stránkách. Posíláme také pravidelný newsletter. Podpora a zapojení veřejnosti jsou klíčové už v této fázi projektu, musíme si ale přiznat, že EHMK je zatím pro mnohé pořád abstraktní budoucností. To jsem si sama ověřila letos v řecké Elefsině, kde jsem se během zahájení jejich ročníku EHMK bavila s místními a zjišťovala, jak situaci vnímají. Hodně z nich mi řeklo, že až během zahájení opravdu uvěřili, že se to skutečně děje, a byli poprvé v životě na svoje město hrdí. Celý projekt je běh na dlouhou trať a obrovský závazek vůči budoucnosti. Pokud Budějovice titul získají, vznikne postupně celá řada příležitostí pro zapojení se: od dobrovolnictví až po vlastní kulturní a uměleckou tvorbu. Na participativní rozměr klademe velký důraz.

Zmínila jste váš klíčový projekt Kul.turista neboli kulturní turistickou kancelář. Jak probíhal a kolik lidí se do něj zapojilo?

Od začátku jsme věděli, že chceme s kandidaturou vyrazit do ulic, ale nejen do těch v centru města, kde se už dnes odehrává většina kulturních akcí. Chtěli jsme ukázat, že kultura je všude tam, kde jsou lidé. Myslíme si, že jednotlivé čtvrti nemusí být jen místem, kudy se jejich obyvatelé večer vrací z práce nebo procházejí cestou na nákup. Zmíněný výzkum pro kulturní strategii nám také ukázal, že většina „Budějčáků“ hodnotí komunitní život zatím jako jeden z nejslabších aspektů místní kultury.

Spolu s iniciativou Akční Budějčáci jsme proto na začátku projektu oslovili organizátory z celé republiky, kteří by se s námi podělili o dobrou praxi s komunitními projekty a oživením veřejného prostoru ze svých měst, třeba z akcí Zažít město jinak. Doplnili jsme vlastní zkušenosti a vydali jsme manuál na uspořádání kulturních a komunitních akcí ve veřejném prostoru.

Každá čtvrť získala také místního koordinátora, který v ní aktivně působí. Ti spolu s místními uspořádali celkem sedm kul.turistických čtyřdenních festivalů. Celkem se zapojilo přes sto lidí a iniciativ, ale také školy, kulturní organizace, umělci, místní malí podnikatelé nebo sportovní kluby či sociální služby. V programu se mísily aktivity kulturních institucí a umělců s těmi komunitními. Střídaly se tak procházky po různých kulturních i přírodních vrstvách města, sousedské hostiny, sportovní závody, ale třeba i klasiky, jako je venkovní promítání filmů, koncert, divadlo, autorské čtení či výtvarné workshopy. Hlavním cílem programu bylo nabídnout na místa trochu nevšední pohled, vyprovokovat zvědavost a objevit lokální potenciál. Organizace Socionaut také vždy přímo na místě uspořádala celodenní urbanistické workshopy zaměřené na zdejší potenciál i problémy. Ty jsme předem vytipovali s aktivními členy místní komunity. Město tím získalo z každé čtvrti jakousi vstupní analýzu, se kterou během kandidatury dále pracujeme a využíváme ji do dalších uměleckých projektů. Díky Kul.turistovi se aktivní lidé vzájemně propojili a začali společně něco tvořit. To je myslím naprosto klíčové. Na podpoře komunit od začátku navíc spolupracujeme s Nadací Via a nově i s Českou spořitelnou.

V rámci kandidatury na EHMK se město rozhodlo vypsat speciální dotační program. Cílem je zapojit lokální kulturní aktéry a jejich tvorbu do kandidatury. Kolik žadatelů už grant získalo?

Přesně tak. Celkem je nyní za dva roky rozděleno 2 300 000 Kč mezi 29 žádostí. Hodně z nich je v jihočeském kontextu naprosto inovativních. Mezi podpořené projekty tak patří třeba půjčovna udržitelného technického a materiálního vybavení pro kulturní akce, jedenáct projektů zaměřených na vzdělávání a profesionalizaci lidí v kultuře nebo aktivity sociálního podniku Mezi vámi, který vedou lidé se zrakovým znevýhodněním, jejichž cílem je zpřístupňovat kulturní organizace. Díky grantům se objevilo i spoustu možných spoluprací a podnětů pro projekty přímo do přihlášky. Na ty jsme ale letos vypsali taky samostatný opencall.

Koncept budějovické kandidatury zastřešuje pojem (PERMA)KULTURA. Původně zemědělský pojem popisuje přístup k přírodě a životnímu prostředí, který usiluje o trvalou udržitelnost a regeneraci přírodních zdrojů. Co si pod tím máme ale představit u vás?

Do kandidatury na EHMK zapojujeme celý Jihočeský kraj. Ten je spjatý se zemědělstvím a přírodou – je to propsané do našeho kulturního DNA. Permakulturní principy v zemědělství, ale třeba i ve vzdělávání jsou pro nás natolik inspirativní a zároveň funkční a přirozené, že jsme se je rozhodli převést na oblast kultury a otisknout je do naší přihlášky. Dají se aplikovat na každou oblast lidské činnosti. (PERMA)KULTURU definujeme jako udržitelný, celostní a místně zakořeněný přístup ke kulturnímu plánování, řízení a kulturnímu provozu. Klíčová je ale jeho otevřenost a propojenost nejen uvnitř, ale i směrem ven. Cílem je vytvořit prostředí, které je odolné a schopné adaptovat se na změnu. Samozřejmě tím reagujeme na aktuální dobu plnou neustálých krizí a proměn, kterým musíme čelit. V (PERMA)KULTURNÍM prostředí jsou lidé i instituce zkrátka vzájemně propojení. Dívají se do budoucna, strategicky plánují, ale mají také velké sny. Budějovice mají ideální předpoklad stát se (PERMA)KULTURNÍM středem Evropy a vyměňovat si zkušenosti s evropskými městy a partnery. Samotní obyvatelé i návštěvníci se stanou nejen součástí takového prostředí, ale i jeho spolutvůrci.

Zaujal mě projekt Kulturní ostrov, který staví na vzájemné spolupráci třinácti institucí v centru Českých Budějovic. O co se přesně jedná?

Většinu kulturních institucí najdeme v centru Budějovic, a to sotva pár metrů od sebe. V blízkosti řeky Malše se nachází Jihočeské muzeum, Jihočeské divadlo, o kus dál pak Jihočeská filharmonie, Letní kino Háječek, Hvězdárna a planetárium a další. Postupně se zpřístupňuje nábřeží řek a veřejný prostor kolem nich, v létě se otevře říční plovárna na Vltavě podle návrhu studia A8000, které pro město zpracovalo koncepční studii Město a voda. Kulturní ostrov se zaměří na spolupráci a výměnu zkušeností těchto institucí. Vznikne tím soudržná platforma kulturní čtvrti. Taková podpora stávajícího potenciálu není velkou zátěží pro rozpočet, ale bude mít velký dopad. Spolupráce a společná komunikace těchto center kultur podpoří cestovní ruch i výsledný návštěvnický zážitek.

EHMK je často spojeno s nějakým architektonickým gestem. Zmínila jste oživení nábřeží Malše a Vltavy, chystá se také rekonstrukce Domu umění. Jaké další infrastrukturní změny město čekají?

Kulturní infrastruktura Českých Budějovic je sice poměrně hustá, ale často poněkud omšelá a nevyhovuje současným nárokům na provoz. Aktuálně je proto v procesu rekonstrukce KD Slavie. Dům umění na náměstí Přemysla Otakara II. by se měl změnit na důstojné Centrum současného umění a architektury podle návrhu studií Malý Chmel a AFF Architekten. Připravený je také návrh revitalizace Senovážného náměstí, kde Jihočeský kraj chystá v budoucnu novou budovu Alšovy Jihočeské galerie. Všechny tři zmíněné návrhy přitom vzešly z architektonické soutěže, což je pro Budějovice samo o sobě velký krok vpřed.

Plánujete také hned několik projektů, které zlepší kvalitu veřejného prostoru. Jaké to jsou?

Vypíchla bych třeba projekt Hotspoty přežití, kdy oslovujeme české i zahraniční kurátory, architekty a umělce, aby vstupovali do veřejného prostoru s dočasnými realizacemi, které reagují na místní potřeby. Město neobývají pouze lidé, ale i fauna nebo flora. Důležitým podkladem pro tyto umělecké realizace je proto také stávající strategie adaptace města na klimatickou změnu. Konkrétně plánujeme například projekt Metalwork Highline. Dočasná realizace má pomoci překlenout kontaminované území a propojit dva parky tak, aby je místní občané mohli pohodlně využívat pro trávení volného času.

Výzkum nám také ukázal, že se při navrhování veřejného prostoru často zapomíná na jeho nejmladší a nejmenší uživatele. Přicházíme proto s projektem Robin Playhood, který zapojuje děti do designování a tvorby dětských hřišť, ať už v místě svého bydliště, nebo v rámci škol. Na mladé lidi zase cílí projekt Skateholders, zaměřený na fenomén skateboardingu. Právě ten totiž může vést k pozitivní proměně veřejného prostoru, jak to dnes můžeme vidět v Praze v podchodu na Vltavské nebo třeba v Plzni pod mostem Milénia.

Jak zapojujete generaci Z?

Odpovědí je jednoznačně Budějovický Majáles. Jeho týdenní program pro celé město zde tvoří spolek asi sedmdesáti středoškolských a vysokoškolských studentů. Všichni jsou přitom dobrovolníci. Do programu se zapojují také všechny střední školy ve městě a některé další z Jihočeského kraje. Majáles drží pohromadě velmi aktivní skupinu mladých lidí, která se zajímá o veřejné dění a otevírá skrze program aktuální témata. Každý rok se do něj zapojují další a další generace středoškolských studentů, mnozí z nich se později stávají kulturními manažery a veřejně angažovanými osobnostmi. Pro EHMK je to neocenitelná výhoda, spousta měst po Evropě se o vznik něčeho takového snaží od nuly. Sama jsem Majálesem prošla, takže vím, o čem mluvím. Je to obrovská zkušenost a skvělé prostředí. Budějovický Majáles je neskutečný akcelerátor talentů, zkušeností, zážitků i sdílených hodnot a silný partner pro kandidaturu, o kterém si jinde mohou nechat jen zdát.