Transparentní prolézačka pro děti

 Nová školka se dokonce může změnit na architektonickou ikonu předměstí. Mateřská škola Nová Ruda ve Vratislavicích nad Nisou přilehlých k Liberci od autorské dvojice Petr Stolín a Alena Mičeková se stala v roce 2019 hvězdou českých architektonických soutěží. Získala Českou cenu za architekturu, Grand Prix Obce architektů i titul Stavba roku ČR. Budova s jasně rozpoznatelnou estetickou fasádou ze sklolaminátů je přesně ten typ stavby, kterou se vyplatí okouknout nehledě na to, jak vám může připadat návštěva školky a jejího okolí bez dětí, frivolní. Dva úzké propojené dvoupodlažní objekty disponují otevřenými prostory s průhledy. Chybí klasicky uzavřené třídy a interiér je velkorysými okny propojen s exteriérem. V interiéru se střídají různě vysoká patra a dům tak celkově působí jako jedna nekončící prolézačka. Školka je materiálově transparentní, hravá a pomyslně uzavřena ve své bezpečné sklolaminátové bublině. A ještě něco navíc. Školka v Nové Rudě děti učí vnímat prostor a architekturu už v nejmladším věku.

Koráb s extenzivní zelenou střechou

Školka od ateliéru XTOPIX stojí na hraně terénního výběžku, odkud se otevírá výhled na historické jádro západočeského Stříbra. Tvar školky díky ustupujícímu podlaží připomíná loď. Tématika plavby, moře a nových obzorů rovněž prosakuje do několika prvků v interiéru budovy. Školka působí velmi jednoduše a civilně. Tvorbu studia XTOPIX opakovaně provází holistický přístup k lokalitě. Stejně jako v případě jejich rekonstrukce kina pohraniční stráže v Plané, představuje školka ve Stříbře jakousi první vlaštovku rozvoje svého bezprostředního okolí. Jednoduchý a neukřičený objekt doplňuje promyšlená členitá zahrada s několika hřišti a záhony pro pěstování zeleniny. Nechybí ani střešní extenzivní zahrada, která během deště zpomaluje odtok vody, přispívá ke snížení prašnosti a přehřívání okolního prostředí. Realizátorem krajinářské úpravy je studio Land05, na které jsme narazili už při procházce Thomayerovými sady.

Skanzen progresivní architektury

Dolní Břežany a Líbeznice už dávno překonaly i ty nejdivočejší představy o tom, jak se může probouzet česká vesnice a její veřejný prostor. Sportovní hala od studia Sporadical se v Dolních Břežanech lepí na sousední základní školu. Přes den slouží dětem jako tělocvična, večer se proměňuje v prostor pro pořádání kulturních a společenských akcí. Objekt ve tvaru rotačního elipsoidu pokrytý hliníkovými šindeli na první dobrou vyrazí dech. Návštěvu doporučuji především za slunečného dne, kde se fasáda blýská všemi paprsky světla. Zkuste výlet na kole do Břežan jako takových. Schladit se pak můžete na nedalekém hřbitově s parkem od Zdeňka Sendlera.

Obec, co má o kolečko víc

A pak jsou tu Líbeznice. Mají novou hasičárnu od Ehl & Koumar Architekti, upravený veřejný prostor, dřevem vonící sportovní halu od Atelieru M1 architekti, opravené fasády obecních budov a prstencový pavilon základní školy od studia Projektil. Základní škola pro 240 dětí a 8 kmenových tříd nabízí díky svému tvaru bezpečné mezikruží, v němž se skrývá atrium budovy s venkovní učebnou ukrytou ve stínu platanu. Součástí šetrného řešení objektu je, skoro již povinná, vegetační střecha, která zadržuje dešťovou vodu a pozitivně reguluje teplotu a vlhkost místního mikroklimatu.

Když si domy povídají

Setkání dvou generací budov nabízí nová škola v malé obci Hovorčovice za Prahou od architekta Ondřeje Tučka. Objekt vznikl rekonstrukcí a přístavbou historické budovy pocházející z poloviny 19. století. Na několika málo metrech se jako sousedé potkávají sedlová a plochá střecha nebo fasáda jednou v provedení obyčejné omítky, podruhé pak s obkladem cihelnými pásky. Výsledkem je funkční výrazový kontrast spíše než sourozenecké estetické hašteření. Dvě části, jeden dynamický a přitom synergický celek.

Elegán na kopci

Až se příště půjdete projít po Šáreckém údolí, zastavte se v Lysolajích u základní školy Járy Cimrmana. Progres Ateliér budovu z 30. let rekonstruoval nenápadně, nenásilně a s citem pro původní eleganci stavby od architektů V. Vondráška a J. Kubína. Vznikl dal další hravý dialog a stavba, která působí neskutečně čistě, jednoduše a přitom velmi promyšleně.

Škola jako centrum obce

Základní škola Amos od studia SOA architekti vzešla z otevřené architektonické soutěže, která se konala na sklonku let 2013 a 2014. Stejně jako mnohé středočeské vesničky řeší Psáry dopady suburbanizace. Rychlý rozvoj, náhodně doplňující se a přehnaně pestrá zástavba a přemíra "městských" dětí,  které nemají kam chodit do školy. Nově vzniklá škola se čtyřmi objekty se sedlovými střechami, které přirozeně doplňují prostředí současné příměstské oblasti, sehrává vedle vzdělávací funkce také roli společenského, sportovního a komunitního centra obce. Souzní s tím veřejný prostor v jihovýchodní části pozemku, jenž působí jako přirozená protiváha místní návsi. Škola se tak může stát centrum dění a čilé místo setkávání místních. Až to tedy jednou zase půjde.

A kam se vydáme příště? Nejen školy, ale i bývalá kina, kotelny, farní zahrady nebo kaolinový důl mohou být kulturní centra.