Mezi urbanismem, krajinou a pamětí

Projekt se soustředil na pět konkrétních lokalit: Hájek–Dubeč, Nedvězí–Kolovraty, Cholupice, Uhříněves a Západní město. Cílem bylo prozkoumat možnosti, jak zaniklé historické trasy regenerovat nejen jako pěší či cyklistické cesty, ale jako komplexní součást městské krajiny, včetně ekologické, kulturní a sociální vrstvy. Studenti si rozdělili výzkum podle čtyř hlavních témat: mobilita a infrastruktura, zapojení místních aktérů, biodiverzita a zelená infrastruktura, a kulturní dědictví. V každé lokalitě pak hledali konkrétní řešení, jak staré cesty opět zapojit do života města.

1. Hájek–Dubeč: Cesta přes dálnici i historii

Mezi Hájkem a Dubčí má vzniknout moderní a přitom historicky citlivý koridor pro pěší a cyklisty. Trasa propojí město s krajinou a zároveň oživí zapomenuté historické stezky u zámku Koloděje. Klíčovým prvkem návrhu je zelený nadchod přes budoucí dálniční tunel, který nejen zaručí bezpečný průchod, ale zároveň podpoří místní biodiverzitu výsadbou původních druhů rostlin. Místo nových uzlů chtějí studenti vylepšit stávající, aby cesta byla pohodlná a přirozeně navazovala na městskou dopravu. Podél historické stezky v okolí zámku Koloděje, který dnes zůstává veřejnosti uzavřený, navrhují vysadit lípy a začátky obnovených úseků označit dlažbou a informačními tabulemi, které připomenou historický význam místa.

2. Nedvězí–Kolovraty: Proti proudu dálniční výstavby

Jihovýchodní okraj města čeká zásadní zásah. Dálniční obchvat (D0) má přetnout území, které po staletí spojovalo vesnice Královice, Nedvězí a Kolovraty. Studenti poukazují na to, že historické stezky mohou v tomto kontextu sehrát důležitou roli při zachování kontinuity vztahu obyvatel k místu. Zrušené silnice proto navrhují použít jako nové cesty a zelené průchody, které by podpořily nejen pohyb lidí, ale i rozmanitost rostlin a živočichů. Projekt klade důraz na udržitelnost, komunitní propojení a citlivý přístup k zemědělské krajině. Návrh umožní pěší a cyklistické propojení tam, kde bude automobilová doprava dominovat.

3. Cholupice: Lesní stezka s tichou atmosférou

Území je součástí přírodního parku Modřanská rokle – Cholupice. Cesta zde prochází chráněným územím a má silnou rekreační funkci. Návrh vycházel z myšlenky „méně je více“, tedy minimálních zásahů, které respektují charakter místa. Navržené byly například nové značení, interaktivní informační tabule a formální zařazení stezky do sítě turistických tras. Symbolickým prvkem se tu stal padlý strom, který slouží jako most přes potok. Místo stavby nové lávky jej chtějí studenti zachovat a jen doplnit o jednoduchá madla.

4. Uhříněves: Stezka, která je potřeba oživit

Projekt u Uhříněvsi je jedinečný tím, že nová stezka zde už byla krátce před návštěvou studentů dokončena. Ti tak mohli reflektovat nejen samotný návrh, ale i kvalitu realizace. Identifikovali například absenci míst k odpočinku či špatné spojení na železniční stanici, která by mohla sloužit jako přirozený přestupní uzel. Navrhují také zlepšit bezpečnost cyklistů úpravou cest a vytvořením pruhu pro cyklisty. Z kulturního hlediska pak chtějí připomenout zaniklou židovskou komunitu, která zde žila až do roku 1942. Pomoci tomu mají tzv. stolpersteiny, tedy malé pamětní kameny vsazené do dlažby.

5. Západní město: Nová čtvrť s pamětí krajiny

Západní město představovalo nejdynamičtější lokalitu, kde probíhá rozsáhlá výstavba nové městské čtvrti. Zde se studenti soustředili na integraci ztracených cest do struktury nově vznikajícího města. Návrhy zahrnovaly jak praktické cyklotrasy, které zlepší dostupnost nákupního centra, tak kulturní stezky navazující na obnovenou Královskou cestu. Nechyběly ani interaktivní prvky na podporu biodiverzity a vzdělávání jako například tabule s informacemi o místní flóře a fauně. Projekt zde ukazuje, jak i v novostavbě lze udržet kontinuitu s minulostí.

Když cesty z minulosti ukazují směr do budoucnosti

Projekt studentů MADE ukazuje, že dobře navržené stezky mohou sloužit nejen jako spojnice mezi body, ale jako páteřní linie nové příměstské krajiny. Veřejný prostor, mobilita, biodiverzita i místní identita jsou témata, která se v návrzích neoddělují, ale navzájem propojují. Stezka tak není jen linií v krajině, ale prostředím, které dokáže kultivovat vztah mezi městem a jeho periferií. Projekt potvrdil, že i drobné zásahy jako nové značení, přemostění potoka či doplnění zeleně mohou mít systémový dopad, pokud jsou dobře zasazeny do širšího kontextu. Zásadní je i způsob práce: mezioborový přístup, práce v terénu a aktivní komunikace s místními. Regenerace ztracených cest tak není návratem k minulému, ale také odpovědí na otázku, jak lépe spojit město s krajinou, a to fyzicky, ekologicky i sociálně.